Sovětský imperialismus - Napadení Polska Sovětským svazem

1. září 1939 napadlo  Německo Polsko. Tímto dnem začala nejhroznější válka v dějinách - II. světová válka. 1. září 1939 dal Molotov Němcům souhlas k použití rozhlasové stanice v Minsku jako maják pro německé letectvo

a přístav Murmansk jako tranzit pro německé zboží a opravu německých ponorek a válečných lodí. V následujícím telegramu německému velvyslanci v Moskvě oznamuje Ribbentrop, že německá vojska budou muset postupovat "..i dále proti oněm polským vojenským silám, nalézající se v té době na  polském území, jež náleží do ruské zájmové oblasti, a proto zjistěte, zda Sovětský svaz nepovažuje za žádoucí, aby se ruské síly ve vhodnou dobu vydaly na pochod proti polským silám v ruské zájmové sféry a aby i ony ze své strany obsadily ta území..."

Molotov následujícího dne odpověděl: "Souhlasíme s vámi, že ve vhodný čas bude pro nás naprosto nezbytné, abychom podnikli konkrétní akci. Jsme však toho názoru že tento čas dosud nenastal. Je možné, že se mýlíme, ale zdá se nám, že bychom mohli nadměrným spěchem poškodit naši věc a utužit jednotu mezi našimi protivníky."

V polovině září se polská armáda snažila posílit obranu Varšavy a vytvořit obranou linii na řekách Visla a San. Jejich šance byli minimální. Netušili, že o výsledku války je rozhodnuto. Ne na západě, ale na východě.

Desátého září řekl Molotov německému velvyslanci: "Přes tři milionů mužů bylo už mobilizováno."

Sedmnáctého září  píše v telegramu německý  velvyslanec: "Stalin mne přijal ve 2 hodiny v noci za přítomnosti Molotova a Vorošilova, že překročí sovětské hranice v 6 hodin ráno na celé linii od Polocku do Kamence - Podolska. V zájmu zamezení incidentů Stalin naléhavě požaduje, abychom zajistili, že německá letadla ode dneška nebudou létat východně od linie Bialystok, Brest Litevsky, Lvov.  Sovětská letadla začnou dnes bombardovat oblast východně od Lvova. Slíbil jsem, že učiníme vše, co bude v mých silách, abych zpravil německé vzdušné síly, avšak žádal jsem, vzhledem ke krátkosti času, aby se sovětská letadla dnes příliš nepřibližovala výše zmíněné linii. Sovětská komise dorazí do Bialystoku buď zítra, nebo nejpozději pozítří. Stalin mi přečetl nótu, která má být ještě dnes v noci doručena polskému velvyslanci a  která má být během dne  předána všem zastupitelským úřadům a poté zveřejněna. Nóta obsahuje sovětské akce. Návrh, který mně byl přečten, obsahoval tři pro nás nepřijatelné body. Nyní zdá se být pro nás vyhovující. Stalin prohlásil, že o vydání Německo - sovětského komuniké nelze vůbec uvažovat dříve než za dva či tři dny..."

V pět hodin ráno 17.9. 1939 šance Poláků definitivně skončila. Přes polské hranice vyráží dvě skupiny armád. Ze severu útočí Běloruský front vedený M.P. Kovaljovem a z jihu Ukrajinský front Semjonem Timošenkem (později velel útoku na Finsko).

Pod obrovským tlakem dvou armád, jedné ze západu a druhé z východu, vydal maršálek Edward Rydz-Šmigly v Kutach 17. září v 22:30 rozkaz: "Sověti vtrhli do země. Nařizuji všeobecný ústup nejkratší cestou do Rumunska a Maďarska. Nezačínat boj se Sověty, s výjimkou, když zaútočí sami nebo se pokusí naše jednotky odzbrojit. Posádky, které by měly být Sověty zadrženy, ať s nimi zahájí vyjednávání s cílem, aby je nechali odejít do Rumunska nebo Maďarska."

Ten samý den 17. září ve svém projevu Molotov zdůvodnil přepadené Polska takto: " V Polsku se vytvořila situace, která umožňuje jakýkoliv vývoj a ten se může změnit v ohrožení pro Sovětský svaz. Do současné doby byl Sovětský svaz neutrální, avšak v současné době již nemůže v této politice pokračovat. Sovětský svaz nemůže nadále nečinně přihlížet osudu bratří na Ukrajině a v Bělorusku, kteří již dříve byli pokládáni za národy zbavené práv a nyní ponechané svému osudu. Sovětská vláda se rozhodla podat jim bratrskou pomoc. (nepřipomíná vám to  něco?!)

Německé jednotky se měly zastavit na linii Skole-Lvov-Vladimír-Volyň-Bialystok. 19. září sovětská vojska obsadila Vladimír - Volyň a postoupila na okraj Lvova, před níž stála už od 12. září německá 14. armáda. Moskva se obávala, že Němci chtějí obsadit Lvov, jak vysvítá z telegramu německého velvyslance.

"Molotov mě dnes oznámil, že nyní dozrál čas, aby společně s německou vládou určila definitivní uspořádání polského území. V této souvislosti Molotov naznačil, že původní tendence, k níž Sovětská vláda a osobně Stalin inklinovali, aby se povolila existence zbývajícího Polska, ustoupila nyní tendenci rozdělit Polsko podél linie Pisa, Narev, Visla, San. Sovětská vláda si přeje ihned zahájit rozhovory v této otázce, a to v Moskvě, neboť rozhovory musí ze Sovětské strany vést osobnosti v nejvyšším postavení, které nemohou opustit Sovětský svaz. Žádám telegraficky instrukce."

Hitler se tak vzdal svého záměru zřídit malý polský stát s 12 až 16 miliony obyvatel mezi Německem v hranicích 1914 a východní linií Grozno - Pzemysl..

20. a 21. září 1939 se v Moskvě konala jednání, kterého se za sovětskou stranu zúčastnili Vorošilov a Šapošnikov, za německou Kostring, Krebs a Aschenbrenner. Byla uzavřena dohoda mezi wehrmachtem a Rudou armádou o vzájemné pomoci, kdy by při přesunu wehrmachtu na dohodnutou linii došlo k napadení polskými jednotkami, měla je Rudá armáda "likvidovat".

22. září se v Brest-Litevsku konala vojenská přehlídka wehrmachtu a Rudé armády v souvislosti s předáním města wehrmachtu Rudé armádě. Jednalo se o přehlídku bratří ve zbrani.

V telegramu z 25.9. německý velvyslanec sděluje: Stalin a Molotov mne požádali, abych se dostavil dnes ve 20 hodin do Kremlu. Stalin prohlásil toto: při konečném  řešení polské otázky je nutno vyloučit vše, co by v budoucnu mohlo vyvolat třenice mezi Německem a Sovětským svazem. Vzhledem k tomu považuji za chybné, aby byl ponechán nezávislým zbytek polského státu. Navrhuji následující: Z území východně od demarkační čáry by k našemu  podílu připadla celá provincie lublinská a část varšavské provincie až k řece Bugu. Naproti tomu bychom se my vzdali svého nároku na Litvu. Stalin označil tento návrh za předmět příštího jednání s říšským ministrem zahraničích věcí a dodal, že, bude-li souhlasit, podnikne Sovětský svaz okamžité kroky k řešení problému baltských států ve shodě s protokolem z 23. srpna a očekává v této věci velkorysou podporu německé vlády. Stalin vysloveně uvedl Estonsko, Lotyšsko a Litvu, ale nezmínil se o Finsku.

V Brześciu nad Bugem se konají jednání představitelů Gestapa a NKVD o společném postupu proti konspirativním akcím za nezávislost. Byly předány informace o osobách nepřátelsky zaměřených proti oběma vládám.

Obránci Varšavy kapitulovali a 28. září vstoupila německá armáda do rozvalin města. A ten samý den byla v Moskvě podepsána  Německo-sovětská smlouva o hranicích a přátelství, korigující dřívější ustanovení smlouvy z 23.8. 1939, v které najdeme Prohlášení vlády Německé říše a vlády SSSR: Poté co vláda Německé říše a SSSR dnes podepsanou smlouvou definitivně vyřešily problémy, které vznikly zhroucením polského státu a vytvořily tak pevný základ pro trvalý mír ve východní Evropě, vyjadřují vzájemně své přesvědčení, že by sloužilo skutečným zájmům všech národů, kdyby skončil válečný stav existující v současnosti mezi Německem na jedné straně a Anglií a Francií na straně druhé. (což znamenalo uznání okupace Rakouska, Čech a Polska!) Obě vlády proto společně zaměří své úsilí, případně ve spojení s ostatními mírovými silami, k co nejrychlejšímu splnění tohoto cíle. Jelikož však úsilí obou vlád vyzní naprázdno, bude to důkazem, že Anglie a Francie jsou odpovědny za pokračující válku, budou vlády Německa a SSSR vzájemně konzultovat o nutných opatřeních.

V tajném dodatečném protokolu se uvádí: Podepsaní zplnomocněnci vyhlašují u příležitosti uzavření Německo - sovětské smlouvy o hranicích a přátelství svou shodu v následující věci: obě strany nebudou na svých územích tolerovat žádnou polskou agitaci směřující proti území druhé strany. Potlačí v zárodku takovou agitaci na svých územích a budou se vzájemně informovat o vhodných opatřeních v tomto směru.

Na základě této smlouvy došlo k čtvrtému dělení Polska mezi sebe. Hranice SSSR se posunuly o 250 až 300 kilometrů na západ a SSSR anektovala 190 000 km 2 s 12 miliony obyvatel. Během let 1939 - 1940 proběhly čtyři velké deportace během níž bylo deportováno 1 milión obyvatel do do vnitrozemí SSSR. Deportace probíhaly na základě směrnice "Provádění deportací antisovětských živlů".

Chování obou agresorů připomínalo temný středověk.  Vrcholem ze sovětské strany byla poprava dvaadvaceti tisíc důstojníků a polské inteligenci v Katyni, které se po celou dobu svého impéria snažili svalit na Němce.

Dalším důsledkem smlouvy, o kterém komunisté taktně mlčí bylo, že komunisté na celém světě byli vyzváni k neúčasti v protifašistickém odboji. Tento rozkaz Kominterny byl zrušen až po napadnutí SSSR v červnu 1941.