Kdo koho hanobí?

V posledních několika dnech se roztrhl pytel blogů týkající se hanobení. V jednom z nich autorka píše: Když se nesmí hanobit státní vlajka, státní znak, národ, náboženství, rasa, etnická skupina..proč by se mohl hanobit prezident.

Bohužel se nikdo nepozastavil nad tím, že by se neměl  národ hanobit prezidentem. Což se děje od vstupu Miloše Zemana na politickou scénu. Bohužel, značná část občanů nemá žádnou paměť. Přitom statistiky neuvádí zvýšený počet nemocných alzheimerem, či zvyšující se počet obyvatel postižených senilitou. Nejspíš je to tím, že  paměť je zrádná; a nebo si lidé nechtějí připustit, že se mýlili. Proto si dovolím některé věci - pro ty co mají krátkou paměť - připomenout.

Ihned po svém zvolení předsedou ČSSD, na což měl hlavně zásluhu Stanislav Gross a jeho mládežníci, vyrukoval Miloš Zeman po krku Klausovi a ODS. Zvláště vynikl jeho neotřelý bonmot "Legitimace ODS budou vázány v kůžích ODS."  A ihned se obklopil, především bývalými, členy KSČ. Z nich vynikal Miroslav Šlouf, bývalý poslanec ČNR za KSČ.

Po volbách v roce 1996, kdy jím vedená strana skončila druhá, otočil. Odchodem poslanců ČSSD umožnil tak kritizovanou vládu ODS. Neuběhly ani dva roky, a Zeman si s Klausem vyměnili role. Václav Klaus se stal předsedou sněmovny a Miloš Zeman předsedou vlády. A aby to oba měli sichrované, podepsaly "Opoziční smlouvu".

A to i přes halasně vykřikované volební heslo "Čisté ruce". Každý, kdo není postižen slepotou, hluchotou a absolutní ztrátou pamětí si určitě pamatuje, že období 1996 až 2002 je období vrcholného tunelování, rozkrádání a nejsilnější mocí kmotrů. Z akce "Čisté ruce" se stalo heslo:  "Hrab pokud můžeš a Ruka ruku myje."  Tuto situaci mají kuriózně na svědomí dva naši prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman.

Kritika "Opoziční smlouvy" ze strany novinářů (a nejen jich) probudila v Zemanovi nebývalý nápor vulgárnosti. Jeho raněné ego a pomstychtivost se naplno projevily jeho skvostnými bonmoty: "Největší koncentrace blbců je mezi českými novináři."..."Novináři jsou blbci, blbci, blbci."..."Nedávno jsem novináře označil za póvl a hnůj. Po tom, co jste dnes napsali, se musím omluvit hnoji."...Novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie."..."Zjistil jsem, že největší počet blbců na čtvereční metr je mezi novináři."

Od počátku jeho vládnutí se provalovala jedna aféra za druhou. Nejdříve aféra Bamberg, která pojednávala o jeho cestě do Bambergu na utajované jednání s Čechošvýcarem Janem Vízkem, který měl nabízet několik set milionů korun za místo ve vládě a kompromitující materiály na představitele ODA a ODS.

Miloš Zeman náhle ztratil paměť. Tvrdil, že se s tímto "psychopatem"  sešel na pět minut a vyrazil s ním dveře. Ze lži ho usvědčila Česká televize, která zjistila, že těch schůzek bylo pět. 

Aby odvedl pozornost od Bambergu, přišel koncem roku 1998 Miloš Zeman, kdy byl už předsedou vlády, s tvrzením, že má důkazy o tom, že se Jan Ruml chystá zavést v České republice policejní stát. Argumentoval slovy, že získal kufřík důkazů, které ihned odnesl prezidentovi, aby se k tomu vyjádřil. Ukázalo se, že kufřík obsahoval pětadvacet stran, které získal Zemanův bezpečnostní poradce Mikuláš Tomin od jistého Miloše Demétera, osmnáctkrát trestaného recidivisty!!

V roce 1999 propukla aféra Štiřín. V červenci, jak bylo u Zemana běžné, lživě obvinil Josefa Zieleňce z korumpování žurnalistů. Záhy se provalilo, že Miloš Zeman neměl pro své tvrzení žádný důkaz. Naopak se ukázalo, že Zemanův poradce Jaroslav Novotný přemlouval ředitele Štiřína Hrubého, aby nějaký důkaz proti Zieliniecovi vyrobil a předal Karlu Srbovi. Vzkaz doplnil srozumitelný náznak, že pokud to Hrubý neudělá, přijde o místo.  

Ke jménu Karel Srba se pojí další aféra Zemanovy vlády "Aféra Český dům". Český dům patřil českému velvyslanectví v Moskvě. Ministerstvo zahraničí, vedené Zemanovým ministrem Janem Kavanem, který si tak rád mazal krk frankovkou (či spíše slivovicí? bůh ví), budovu pronajalo za velmi nevýhodných podmínek. Odpovědnost za tento nevýhodný pronájem měl Karel Srba. Rozezlen aférou si objednal vraždu novinářky Sabiny Slonkové.

V květnu 2000 propukl další politický skandál spojený se jménem Miloš Zeman. To když se v MF Dnes  objevil materiál týkající se aféry Olovo (podle chemické značky Pb - Petra Buzková). Spis měl zdiskreditovat ministryni školství Petru Buzkovou. Spis mimo jiné obsahoval smyšlené pomluvy o tom, že se Petra Buzková živila prostitucí, týrala svou malou dceru a spolupracovala s StB.

Miloš Zeman na aféru reagoval  podáním trestního oznámení na neznámého pachatele a na reportéry pro pomluvu. Policie nakonec potvrdila, že autorem spisu byl Zemanův poradce Vratislav Šíma.

To, že Miloš Zeman byl laxní k státnímu majetku jako Václav Klaus, potvrzuje případ Sevapharmy, kterou Zemanova vláda privatizovala za 50 milionů. S podporou komunisty Šloufa, ji koupil bankrotář Jan Gottvald, aniž by splnil dané podmínky. Jen pozemky měly cenu přes miliardu. Republika přišla chybou Zemanovy vlády o vlastní výrobu vakcín a sér, které se od té doby musí dovážet. Gottvald pozemky obratem prodal za 350 milionů korun.

To samé se stalo v případě Mostecké uhelné společnosti, kdy díky neschopnosti Zemanovy vlády přišel stát o několik miliard korun.

V případě krachu IPB, na kterém má podíl Klausova a Zemanova vláda, přišel stát, či spíše jeho daňový poplatníci, o víc jak dvě stě miliard korun. S ohledem na inflaci se jedná o čtvrtinu našeho státního rozpočtu. Přitom Zemanova vláda nesebrala dlužníkům žádný majetek. Naopak je nechala klidně dál podnikat, případně za pomocí nastrčených firem skupovat své dluhy za pakatel. Miloš Zeman by musel být prezidentem asi sto tisíc let, aby svým měsíčním příspěvkem 60 000 Kč na snížení státního dluhu zaplatil škody způsobené svým vládnutím. 

Miloši Zemanovi opoziční smlouva tak přirostla tak k srdci, že v roce 2002, kdy odcházel na Vysočinu v očekávání prezidentské funkce a přitom objímat stromy, neopomněl navrhnout ČSSD, aby podepsala opoziční smlouvu s ODS, případně s KSČM! K jeho zděšení ho jeho strana odmítla jako prezidenta. Proč? O tom doposud nikdo nepromluvil, ale je možné se domnívat, že většině vadili lidé pohybující se kolem něho a jeho autoritářské a pomstychtivé chování k lidem okolo. 

Ale zdá se, že po dvou letech změnil na komunisty názor protože pro Lidové noviny prohlásil: : "Komunismus byl nebezpečnější než fašismus." Tomu ale nebránilo, aby se jako předseda vláda, neustále obklopoval jejími členy.  Z celkem 27 členů, kteří prošli jeho vládou, bylo 13 členů KSČ. Většina jeho poradců byli lidé, kteří pracovali v aparátu KSČ; včetně jeho osobního tajemníka Jana Heřmana, bývalého okresního tajemníka OV KSČ Prahy 4. 

Jakmile se objevila přímá volba prezidenta, vytušil Miloš Zeman svou příležitost. Za pomocí ruských peněz budoucího hradního poradce Nejedlého a pomocí lží se mu podařilo vyhrát. Pravdou je, že  výběr kandidátů na post prezidenta nebyl žádný zázrak.

Miloš Zeman svůj prezidentský projev ukončil slovy: "Bože dej mi moudrost." Podle jeho chování se zdá, že Bůh na něj zapomněl.

Svou mediální světovou slávu zahájil 10. května 2013, kdy po návštěvě ruského velvyslanectví byl napaden tajemnou virózou, která plně propukla zrovna v okamžiku vyzvedávání královských klenotů. Byla natolik silná a zákeřná, že se musel  opřít o zeď, protože podle stavu očí na něho šly mdloby. Kdyby to byl alkohol, způsobil by hanobení státního symbolu. Naštěstí se jednalo pouze o virózu; a prezident je chráněn svou imunitou. Jinak by si asi, dle našich zákonodárců (především těch z KSČM), musel rok odsedět. 

Poté zabránil, po pádu Nečasovi vlády, ustanovení nové vlády; a ustavil si svou úřednickou vládu, kterou udržoval při životě, bez ohledu na mínění politických stran. Po parlamentních volbách  pozval na Hrad, za zády předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, jen vybrané představitele této strany - Haška, Tejce, Škromacha a Chovance. Asi měl pocit, že "zrádce" Sobotka nesmí být předsedou vlády.

Pak se krásně rozpovídal v rozhlase. Obyvatelé  státu mohli poprvé v rozhlasovém vysílání uslyšet nikdy neslyšená prezidentská slova: "K..da" a to několikrát. Miloš Zeman nelenil. Proto  u příležitosti výročí 17. listopadu skromně prohlásil, že se na Národní třídě vlastně nic nestalo,a že byl účastníkem pochodu. Bohužel se žádný svědek nenašel. Nejspíš jeho "pochod" skončil U medvídků a nebo v Bystrici.

Výsledkem byli velké protesty na Národní třídě a na Albertově s lesem červených karet. Ovšem to účastníci netušili, že několikrát soudem uznaný lhář, prezident této země, zaperlí ještě více. U příležitosti  70. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim pronesl svůj "slavný" projev: "Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učení?" Kdy lživě pomluvil slavného novináře Ferdinanda Peroutku, který nikdy nebyl členem nacistické strany a naopak seděl v jiném koncentračním táboře celých šest let.  Ironií je, že to prohlásil bývalý člen KSČ, který jak se zdá, podlehl jiné zrůdné ideologie - komunismu. Ale zdá se, že se nepočítá za intelektuála.

Byl skálopevně přesvědčen, že viděl v časopise Přítomnost nalevo dole Peroutkův článek Hitler je gentleman. Pravda nalevo dole to skutečně bylo. Ale ne v Přítomnosti, ale v Rudém právě o dva roky dřív, a napsal to někdo úplně jiný. Ale přesto "neomylný" prezident v sobě nenašel ani špetku slušnosti, aby s ee omluvil, a nadále se handrkuje  o pár slov, jako hokyně na trhu při prodeji slepice.

Aby ukázal kdo je tady pánem, a si zahojil svou uraženou ješitnost, nechal se v listopadu 2015 pozvat svou ruskou příznivkyní na pódium na Albertov, kde s ním vystoupili další "veličiny" české politiky - bývalý komunista Veleba za SPO. Konvička za Stop Islámu a Černoch za Úsvit.  A protože zábor provedla ruská aktivistka, nemohli se studenti skoro tři hodiny před příchodem Miloše zeman dostat k pamětní desce.

Na míru pobouřen chováním lidí z Podhradí, odjel v doprovodu krtečka do Číny,

aby zjistil jak se má stát a jeho lid stabilizovat. Vrátil se s velkými proklamacemi a stovkami miliard, které u nás Čína bude investovat.  Doposud je nikdo neviděl, ale pan prezident, jako vždy ví, že se v dohledné době objeví. A možná tolik, že kromě prezidenta a dalších tří chrabrých spoluautorů krásného dopisu, si koupí Čína celou republiku. A právě čekávání na čínské peníze, plus nehorázná neschopnost dispečerů způsobili, jeho, jako jediného, pozdní příjezd na pohřeb slovenského prezidenta.

Takže si kladu otázku. "Kdo vlastně koho hanobí?" Hanobím ho snad já? který se jako svobodný občan, kriticky  vyjadřuji k jeho chování - což je základ demokracie.. A nebo prezident, který mě vůči světu zastupuje a svou virózou, vulgárností, lží... hanobí mě. Mohu já, prostý občan tohoto státu, ho zažalovat? Najdou se nějací poslanci, kteří přijdou se zákonem na ochranu občanů před lhaním, hulvátstvím a opilstvím zvoleného zástupce.

Naštěstí je všechno jinak, protože Miloš Zeman prohlásil: "Prostatu mám jako panic." Z tohoto prohlášení vyplývá, že Miloš Zeman má opožděnou či spíše stařeckou pubertu. Z toho se dá odvodit příčina jeho, v podstatě, pubertálního chování.

Takže mi nezbývá než se omluvit  Vám i jemu, protože neví co činí, a nezbývá mně než se modlit, aby ho puberta rychle opustila.