Všeci kradnú!

Bylo hlavní volební heslo Andreje Babiše a kromě koblih to byl největší tahák proč Babiše volit. Každý si po zklamáních z hlavních politických stran přál někoho, kdo konečně zatočí s korupcí, tunelováním a rozkrádáním..

I další kroky, které ve funkci ministra financí udělal, znamenaly pro většinu jeho voličů znamení, že svůj hlas nepromarnili. Kontrolní hlášení týkající s DPH a EET mají udělat přítrž okrádáni statní kasy. Ne nadarmo se zvýšil počet státních zaměstnanců od posledních voleb o 12 tisíc. Zdá se, že díky kontrolnímu hlášení a EET na ně bude mít stát peníze, a vládní strany mezi nimi určitě najdou velké procento svých voličů. 

Je taky nutné konstatovat, že Andrej Babiš je velmi úspěšný podnikatel. Pravda, jeho startovní dráha byla o kilometr dál posunuta, než měl obyčejný člověk. Byl členem KSČ. Takových bylo přes milion. Ale minimum z nich mohlo v normalizačních časech studovat v Ženevě, naučit se cizí jazyky, nastoupit v podniku zahraničního obchodu, vyjet do Maroka a upsat se StB. I když tomu poslednímu bych nepřikládal příliš velkou důležitost, protože každý zaměstnanec PZO se musel podílet na hospodářské špionáži ve prospěch ČSSR.

Protože se uměl orientovat, velice rychle pochopil v čem je nejlepší podnikat a kde hrozí minimální riziko bankrotu. Přece tam, kde jsou velké dotace a velké státní zakázky. Jeho čich byl neomylný. Díky dotacím a státním zakázkám se jeho impérium radostně rozrůstalo.

Jeho neomylný čich v roce 2012 zavětřil.  V roce 2011 tehdejší ministr financí a největší Babišův kritik Miroslav Kalousek zavedl takzvané spořící dluhopisy. Smyslem bylo dát možnost i fyzickým osobám koupit si státní dluhopisy. Jeden z typů těchto spořících účtů nesl název reinvestiční. A aby se reinvestovalo snáz, stát vydával dluhopisy v hodnotě jedné koruny. Jednalo se o praktické řešení, které jak je u nás obvyklé, v sobě skrývalo "ďábla". 

Daň z výnosu se vypočítávala z každého dluhopisu zvlášť a zaokrouhlovala se na celé koruny dolů. Takže je zcela logické, že u jednokorunových  dluhopisů byla logicky daň vždy nula. A protože dluhopisy může vydávat  nejen stát, ale i firmy, jednokorunové dluhopisy se staly masovou záležitostí a v roce 2012 je vydala celá řada firem. A protože jak je u nás obvyklé stát si to pozdě uvědomil. Proto narychlo byla v dubnu schválena novela, která měla tuto díru zalepit. Ale ejhle, mělo to jeden obvyklý háček. Účinnost novely začala platit až 1. ledna 2013.

Babiš výjimečně zareagoval trochu opožděně až 28. 12. 2012 předposlední  pracovní den v roce, kdy všem bylo jasné že jednokorunové dluhopisy nejsou košer, vydal tyto jednokorunové dluhopisy i Agrofert. A to rovnou v hodnotě tří miliard korun. Záměr byl zcela jasný a křišťálově čistý - vyhnout se zdanění. Ke všemu měly dluhopisy výnos šest procent ročně. V té době by Agrofert sehnal výhodnější úvěr. Takže se nezbývá než se zeptat: "Proč tedy dluhopisy vydával?"

No přece proto, aby si je mohl koupit majitel Agrofertu Andrej Babiš. Nakoupil jich za 1,252 miliardy korun. Výnosy  z dluhopisů mu ročně dávají 75 milionů korun ročně. A to je příjem, ze kterého, na základě zákona platného v roce 2012, neplatí daň. Je víc než jasné, že Andrej Babiš využil díru v zákoně. A protože mu to bylo málo, v roce 2014 si přikoupil tyto dluhopisy za dalších 230 milionů korun.

Určitě nebyl jediný, kdo této díry využil. Ale je jediný který se vrhl na politickou kariéru s bojem proti daňovým únikům. Jenomže ani toto není konec v návrzích největšího bojovníka proti daňovým únikům. Na podzim 2016 ministr financí ohlásil, že aby udržel peníze v Česku a podnikatelé nezakládali firmy v daňových rájích, chce zrušit daň z dividend. Jenomže i zde je Babiš ve střetu zájmů. A dokonce možná v největším. Jeho Agrofert má totiž zhruba 30 miliard nerozděleného zisku. Kdyby si celý zisk nechal Babiš jako majitel vyplatit, musel by Agrofert na daních zaplatit 4,5 miliard korun. Po zrušení této daně by nezaplatil nic.

Jestli si mohl na nákup dluhopisů vydělat či nemohl, přenechám sněmovně. Ale jedno je jisté, že můžeme říci: "Káže vodu a pije víno." a můžeme s klidem parafrázovat jeho oblíbené rčení:  "Všeci kradnů, len ja podvádzam!" 

Volby se blíží, a zdá se, že hodně voličů bude mít velký problém koho volit. A nakonec se rozhodnou že k volbám nepůjdou. Nelze se divit.