Dobročinností k záhubě

Podle studie americké společnosti PEW-Institute se migrace ze zemí subsaharské Afriky razantně zvýšila a bude zhoršovat. Podle této studie se během příštích pěti let chystá do Evropy další miliony Afričanů.

Analýza uvádí, že do Evropy chce odejít polovina obyvatel žijících v šesti subsaharských zemí. Dále 44 procent ze Senegalu, 42 procent z Ghany, 38 procent z Nigérie, 22 procent z Jihoafrické republiky, 19 procent Keňanů a z Tanzánie je to nejmíň - pouze 8 procent.

Když se podíváme na počet obyvatel, které mají tyto země, dojdeme k číslu několika desítek milionů. Uvádí se, že hlavní příčinou má být sucho. Pokud se podíváme na uvedené země, tak se to skoro poloviny netýká.

Za vlnou uprchlíků vidím spíše ještě jeden problém. Tou je dobročinnost Evropy, především neziskových organizací. Díky ním se v posledních dvou desetiletí postavilo v Africe tisíce škol a miliony dříve negramotných se stalo gramotnými. To je určitě víc než chválihodné. Jenomže co dál s těmito gramotnými, někdy i vysokoškolsky vzdělanými, když není práce a populace stále dramaticky stoupá. K tomu je nutné připočítat raketový rozmach globalizace a rozvoj počítačů a chytrých telefonů.

Není problém pro tyto gramotné si zjistit, že poblíž je úplně jiný svět, než ten který znají doma. Bohužel Evropa a nejen Evropa (především Čína) využívá Afriku pouze jako zásobárnou nerostného bohatství a plodin, které se nedají pěstovat v Evropě. Na ostatní jejich zemědělské komodity a výrobky (zvláště ty které by konkurovaly evropským výrobkům) dala Evropa velká cla např. třtinový cukr. Průmysl a výroba v Africe není v podstatě žádná.

Proto Evropa stojí před rozhodnutím. Buď musí zabezpečit své hranice. A nebo změnit svou obchodní politiku. Pokud to neudělá, tak Evropa zčerná a změní se její etnické složení a kultura.