Babiš je náš novodobý Baťa

V diskuzi pod mým posledním blogem s názvem Potkal jsem voliče Ano, jsem se během bohaté diskuze dozvěděl pozoruhodnou věc o které jsem ani netušil. Ale seznámil mě s ní diskutující, pan Pavel Tesařík.

...Babiš je takový náš novodobý Baťa, jeho firmy podstatně přispívají k tomu, že se nám daří vcelku dobře. Tady privatizace byla velmi úspěšná, kdyby se takhle privatizovalo všechno, tak se máme dnes líp než v Německu,  napsal Pavel Tesařík. Rozhodl jsem se blíže podívat na podnikání obou jmenovaných.

Tomáš Baťa pocházel z rodiny, která se po staletí věnovala ševcovství. Už ve věku dvanácti let se začal zajímat, nejen o to jak boty vyrábět, ale také, jak je co nejlépe prodávat. Ve čtrnácti letech odešel proti vůli svého otce do Prostějova, kde začal pracovat u firmy Fáber, vyrábějící ševcovské stroje. Brzy však dostal výpověď, protože se jeho zaměstnavatel obával konkurence. Tomášovi Baťovi nezbylo než se vrátit do otcovi dílny, ale po vzájemné dohodě odjel bez peněžních prostředku ke své starší sestře Anně do Vídně. Ta mu finančně vypomohla a mladý Tomáš si ve Vídni otevřel svou dílnu. Bohužel napoprvé zbankrotoval a vrátil se za otcem do Uherského Hradiště, kde se stal obchodníkem.

V roce 1894 se nechali sourozenci Tomáš, Antonín a Anna  vyplatit svým otcem z rodinného podniku. Od zesnulé matky dostali 800 zlatých, za které ve Zlíně založili obuvnickou živnost napsanou na nejstaršího sourozence Antonína, protože Tomáš byl ještě nezletilý. V té době zaměstnávali deset dělníků. V Létě 1895 byl celý majetek zastaven na splátky. Přišla krize a Baťovi zjistili, že jsou na dně. Antonín odešel na vojnu a vedení firmy se ujal Tomáš..Do léta 1896 se Tomáš zbavil dluhů. Jenomže přišla další pohroma, Tomášův otec zbankrotoval. Tomáš Baťa se rozhodl vyrábět boty z plátna, o které díky reklamě začal být velký zájem. V roce 1897 byly všechny dluhy zaplaceny. V roce 1900 už Baťa zaměstnával 120 lidí a firma se prudce rozšiřovala. V roce 1905 odjel na půl roku do USA, aby načerpal nové znalosti. Po jeho návratu začala firma raketově růst. V roce 1932 už měla 31 235 zaměstnanců a jeho prodejny a závody působily v 54 zemích čtyř kontinentů. Všude zároveň s továrnami stavěl pro své dělníky domy. Na některých místech vznikla celá města, často po něm pojmenovaná.

Nyní se podívejme na podnikání Andreje Babiše.  Babišův otec vstoupil počátkem padesátých let do KSS a už v roce 1957 byl vyslán do Etiopie, kde se moc neohřál a zamířil na čtyři roky do Paříže, kde se mladý Babiš naučil francouzsky. V roce 1962 byl otec vyloučen z komunistické strany (proč?). V době normalizace byl rehabilitován a bylo mu navráceno členství v KSS. V letech 1969 až 1975 působil v misi OSN v Ženevě. Po návratu ze Švýcarska se stal ředitelem PZO Polytechna v Bratislavě.  V 80. letech byl několikrát vyšetřován ekonomickou rozvědkou pro podezření z hospodářské kriminality. Před trestním stíháním ho zachránila prezidentská amnestie v roce 1985.

Babišova matka po návratu ze Švýcarska pracovala jako tajemnice Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Aktivně se angažovala v KSS a působila v různých komisích ustanovených KSS a v lidových soudech.

Andrej Babiš chodil ve Švýcarsku na gymnázium a hrál švýcarskou juniorskou ligu ve volejbale, kde získal do budoucna velmi dobré kontakty. Ale přestože byl dobrý sportovec, ze zdravotních důvodů nenastoupil na vojnu (kdo a jak mu to zařídil?).

V roce 1978 nastoupil Andrej Babiš do PZO Petrimex. Po měsíci dal výpověď, ale vedení se nad ním slitovalo a přeřadilo ho do skupiny, kde měl na starosti kontrolu dováženého čpavku, síry a dalších surovin. Poté byl přeřazen do jiné obchodní skupiny, v které začal jeho rychlý kariérní růst a to i díky jeho politické angažovanosti. V podniku vedl ZO SSM a v roce 1980 vstoupil do komunistické strany. V té době začal spolupracovat se svým šéfem  Antonem Rakickým, který se na dlouhou dobu stal jeho ochráncem.

Anton Rakický po srpnu 1968 zahodil legitimaci KSS, ale po čase si to rozmyslel a v roce 1972 se navrátil do lůna KSS. V roce 1976 se stal kandidátem spolupráce s StB, později povýšil na důvěrníka. Podle archivu StB sděloval řadu citlivých informací, zejména o svých podřízených. Rakický velmi dobře vycházel s důstojníkem StB Rastislavem Mátrayem. Po jeho odchodu z StB se začaly množit zprávy o ne zcela správném vztahu "šéfa obchodní skupiny k zásadám socialistického hospodářství" a StB ho začala prověřovat pro podezření ze závažné hospodářské kriminality (spis se vedl pod krycím jménem Nota). Rakický prodal za Pertrimex do ciziny 28 tisíc tun síry z Polska, čímž porušil předpisy a způsobil nedostatek suroviny na domácím trhu (některé továrny museli omezit výrobu). Navíc polská strana po zjištění reexportu přestala dodávat na náš trh síru a Československo ho muselo dovážet za dvojnásobnou cenu ze západu. Vyšetřovatel vyčíslil škodu na 80 milionů devizových korun. Díky svým známostem v StB se dozvěděl o svém vyšetřování a za pomocí kontaktů v StB a vedení KSS bylo vyšetřování zrušeno. Přesto se po Listopadu, díky tlakům v Petrimexu, stal jeho generálním ředitelem.

Od 12. listopadu 1980 je Andrej Babiš registrován jako důvěrník StB a 11. listopadu 1982 v přítomnosti Rastislava Mátraye (jak je svět malý) podepisuje vázací akt jako agent StB s krycím jménem Bureš. V roce 1985 odjíždí do marockého Rabatu, kde se mu velmi líbilo (žil si jako maharádža) a proto se mu nechtělo vracet domů. Ale jeho ochránce Anton Rakický mu nabídl funkci ředitele 32, obchodní skupiny, kterou sám dříve vedl. Babiš souhlasil a v roce 1991 se vrací do Bratislavy.

V roce 1992, když bylo jasné že se Klaus a Mečiar.dohodnou na rozdělení Československa, navrhl Babiš otevření kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vzniká Agrofert s.r.o. V květnu 1995, chvíli po té co se změnil na akciovou společnost, navyšuje Agrofert základní jmění z jednoho milionu na čtyři miliony. Pertimex, který do Agrofertu investoval stovky milionů a přenechal mu podstatnou část svých odběratelů nejednou neměl zájem na navýšení základního jmění. O nezájmu měl svědčit zápis valné hromady z února 1995, jimiž se Agrofert bránil u soudu, ke kterému je pohnal Petrimex. Soud nevyhověl, takže se Petrimex ze stoprocentního vlastníka, stal minoritním vlastníkem. Oficiálním vítězem se stala neznámá švýcarská firma O.F.I., z malého švýcarského městečka Baar, založená nedlouho před tím Babišovými švýcarskými spolužáky, která ani neměla žádnou kancelář. (nepřipomíná vám to něco?)

Celý manévr  doprovázely dvě podezřelé okolnosti: jednak existuje pochybnost, jestli se vůbec valná hromada, na níž Petrimex vypadl ze hry, vůbec sešla. Pod zápisem je sice podpis místopředsedkyně představenstva Evy Trenčianské, ale ta byla v té době prokazatelně v Londýně. Další zajímavou okolností je, že Andrej Babiš nechal navýšení jmění zapsat u obchodního soud pouhé tři dny před tím, než slovenská vláda udělala v Pertrimexu čistku, čímž chtěl zabránit svému případnému odvolání.

Tak se neznámá neprůhledná firmička stala majitelem obrovského majetku. To, že většinu v Agrofertu drží někdo jiný než tato firmička se začalo provalovat v roce 2001, kdy se začal Babiš zajímat o Unipetrol, jehož nákup mu trochu záhadně, za pomocí opět neznámé švýcarské firmy,. nevyšel. V létě 2002 jen tak mimochodem suše oznámil, že většinu v Agrofertu drží on.

Už zemřelý Babišův spolužák a kamarád Václava Klause Peter Kovárčik, známý  podnikatel ve sportu a showbyznysu, před svou smrtí prohlásil, že počátky Babišova podnikání jsou spjaty nejenom s jeho pílí, ale také penězi podezřelého původu.

Babišovo podnikání je založena na příjmu dotací. V roce 2015, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí a jeho ANO bylo součástí vládní koalice, stačilo pouhých patnáct minut na to, aby Poslaneckou sněmovnou prošla bez povšimnutí novela zákona o spotřebních daní, která o dalších pět let prodlužovala podporu výroby biopaliv. Tato čtvrt hodina Babišovi přihrála na dotacích pět miliard korun. Díky podpoře zelené nafty v zemědělství, dodává Babišův Agrofert biopaliva i svým zemědělským podnikům. Takže vydělává dvakrát. Přitom na konkurenci  ve výrobě biopaliv poslal finanční kontrolu, aby se zbavil konkurence. (např. FAU Přerov).

V loňském roce Babiš zaplatil na daních 739 milionů korun. V platbě daní ho předstihla většina velkých zahraničních firem. A na dotacích získal 2,1 miliardy korun. Dotace jdou z peněz všech daňových poplatníku, včetně jeho zaměstnanců.

A jsme u jeho přístupu k svým zaměstnancům a zákazníkům, tak diametrálně odlišném od Tomáše Bati.  Domnívám se, že většina viděla televizní reportáž z jeho továrny Vodňanské kuře, kde dělníkům, či spíše dělnicím za plat dvanáct a půl tisíce (2017) hrozí pokuta za pouhé opření v pracovní době. Je známo, že v září přestal Globus prodávat špekáčky z Agrofertu pro jeho  nízkou kvalitu a přístup ke slepicím v jeho drůbežárně, také o něčem svědčí.

Babiš říká, že ho stvořila ODS a ČSSD. V tom má pravdu. Právě ODS pod vedením Václava Klause a ČSSD pod vedením Miloše Zeman nastavily takové právní podmínky, že se různí šibalové beze studu, různým podvodnými cestami dostali k obrovským majetkům. Ironií je, že členská základna hnutí ANO je složená především z přeběhlíků, především z ODS. Znám jednoho, který chtěl do ANO vstoupit a s dalšími velmi rychle odešel, když viděl jaké demokratické poměry v ní panují. O rovnosti páteře se v tomto případě dá velmi silně pochybovat, protože se tady vytvořila vrstva politických poutníků, kteří putují od strany ke straně, podle toho která je zrovna na vrcholu. 

Srovnávat Babiše s Baťou může jen člověk mdlého rozumu. Pravda, možná že na některé jeho příznivce zapůsobil jeho výkřik: Všeci kradů! Ale asi přitom zapomněl na jedno přísloví: Zloděj křičí: Chyťte zloděje!.

Velký diskutér Standa Novák napsal pod blog: Chytrým patří svět! Napadá mě otázka: Kdo je tady blbý?

Jako sorry....