Mobilizace
24. září Československá armáda znovu dobyla Šluknovsko. Proti povstalcům, podporovanými jednotkami SA a SS, nastoupily dva prapory pěchoty, podporované útočnou vazbou.
Při mobilizaci nenastoupilo přes 100 000 německých odvedenců, což bylo přes 40% těch co dostali povolávací rozkaz. Absencí nenastoupivších odvedenců německé národnosti bylo postiženo především těžké dělostřelectvo a řidiči. Řada jednotek se tím pádem nemohla včas dostat na místo určení. V letectvu nebyly v plném stavu záložní jednotky. Většina z těch co nenastoupila, uprchla do Německa, kde posílila jednotky německé armády, a nebo do lesa, kde posílila jednotky Freikorpsu. V celém pohraničí útočily jednotky Freikorpsu na celnice, nádraží, SOS jednotky, pošty apod. V Železné Rudě vytrhaly koleje a stavěly barikády. Na nádraží v Alžbětině zajaly železničáře a finanční stráž a do Bavorska odvezly pět lokomotiv.
Zpráva majora pěchoty Antonína Ouředníka 35. plzeňského pluku: Národnostní poměr u útvaru "B" byl špatný. U jednotek bylo přes 40% Němců. V Touškově propukly demonstrace. Velitel divize nařídil asistenci jedné roty, konkrétně 8/35. "B" prapor byl až na jednu pěší rotu v Malešicích u Plzně. Jedna pěší rota byla ubytována ve výlučně německé vesnici, což mělo vliv na vojíny německé národnosti.
Do lehkých opevnění byli přidělování odvedenci německé národnosti. U Trutnova první sled měl poměr Čechů a Němců 1 : 2. Druhý sled byl 100% německý. Z jednoho vyšetřování je patrné, že osádka jednoho řepíku chtěla obrátil zbraně proti svým kolegům. Existuje taky záznam, kdy německý voják československé armády postřílel své české kolegy.
Hitler po mobilizaci a odmítnutí memoranda řval v projevu ve Sportovním paláci:
"Otázka která nás v posledních měsících nejvíc trápí, je obecně známá. Už se ani nejmenuje Československo, nazývá se pan Beneš! S tímto jménem je spojeno všechno, co dnes sužuje miliony lidí, z čeho si zoufají a co je naplňuje fanatickým rozhodnutím...Tento český stát začal jedinou lží. Otec tehdejších lží se jmenoval Beneš!...On připustil, že je nutno tyto oblasti odstoupit. Takové bylo jeho prohlášení! Ale co dělá? Neodstoupil území, a na místo toho teď vyhání Němce!...Teď jsem žádal po dvaceti letech, aby byl Beneš konečně donucen k pravdě. Dne 1. října nám musí přenechat tato území...A to mohu říci jen jediné. Dva muži stojí proti sobě! A tady stojím já! Jsme dva odlišní muži. Když se pan Beneš v tom velkém zápase národů potuloval po světě, já jsem plnil povinnost jako řádný německý voják. A nyní stojím proti tomuto muži jako voják svého národa!...Rozhodnutí má nyní v ruce on! Mír, nebo válka! Buď tuto nabídku přijme a dá konečně Němcům svobodu, nebo si pro tu svobodu sami přijdeme! To nechť vezme svět na vědomí...Jsem odhodláni! Teď si může pan Beneš vybrat!"
Po tomto projevu se konaly ve všech větších městech demonstrace s heslem: "Konec Beneše!" Goebbels na jiném shromáždění prohlásil: "Pan Beneš bude muset splnit svou povinnost tak, či onak. S doprovodem hudby, nebo bez něho, jak teď zanotoval ten žvást o demokracii a civilizaci." (Znáte politika té doby, který by byl vystaven takovému nátlaku?¨)
25. září britský velvyslanec předal československé vládě text memoranda, které vláda odmítla. Francie oznámila, že v případě německého útoku přijde Československu na pomoc.
27. září zaslal Hitler Chamberlainovi ultimátum, ve kterém se dožadoval svých požadavků, jejichž splnění žádal do 14:00 příštího dne. V opačném případě hrozil anšlusem Československa. Nadále pokračovala mobilizace a ozbrojené srážky v pohraničí.
Chamberlain 27. září v britském rozhlase prohlásil: "Jak strašné, jak fantastické a neuvěřitelné, že máme kopat a zkoušet plynové masky pro spor v jedné daleké zemi, mezi národy, o nichž sotva něco víme."
Přesto britská admiralita vydala rozkazy k mobilizaci loďstva.
28. září upozornil Chamberlain Hitlera, že vše podstatné může být řešeno bez války a bez odkladu. Zároveň požádal Benita Mussoliniho o prostřednictví v mezinárodním jednání o německých požadavcích. Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie, která se měla konat příštího dne v Mnichově.
Po svolání konference čtyř do Mnichova žádali generálové Beneše, aby neustoupil a vypověděl Německu válku. Beneš to odmítl. Poté prohlásil: "Dojde k válce. Teď nechtějí západní mocnosti bojovat po boku Československa, ale budou nuceny to udělat za zhoršených podmínek pro Československo a bez něho."
Největší řvoun se jmenoval Emanuel Moravec, který se vydával za největšího vlastence. Jak všichni víme, stal se největším kolaborantem.
Ještě před jednáním, řekl Hitler Mussolinimu : "Současné Československo je třeba zlikvidovat, protože má k dispozici čtyřicet divizí a svazuje mi ruce vůči Francii."
Po podpisu Daladiera, kterého k podpisu především tlačil ministr zahraničí věcí George Bonnet, kterého těsně před podpisem Daladier na jeho postu nahradil, vítali na letišti nadšení občané. I Chamberlaina vítaly na letištích nadšené davy jako mírotvůrce. Tisk řičel nadšením. Taky je třeba si přiznat, že obyčejní Francouzi a Britové jen mlhavě věděli něco o zemích, které, po Velké válce, ve východní Evropě vznikly, a neměli žádnou vůli, proč by za ně museli bojovat, když ve válce obě země pochovali milion mrtvých. Kromě toho např. ve Francii část pravice viděla v Hitlerovi hráz proti bolševikům ze Sovětského svazu a pacifická levice křičela: "Raději upadnout do otroctví než válku!"
Je nutné si taky přiznat, že politici se především snaží vyhovět svým voličům, a voliči chtěli smlouvu, a ne válku.
Zdá se, že v té době byli v Evropě pouze dva politici, kteří viděli dál, než na špičku svého nosu. Byl to E. Beneš a W. Churchill.
30. září zasedala v Berlíně komise ustanovená v Mnichově, aby určila "definitivní hranice". Veřejnost reagovala na Mnichov nejdříve rezignovaně, ale poté se její hněv obrátil proti bývalým spojencům, ale i proti Benešovi.
Vladislav Svoboda
Nová podoba?
Po několika letech jsem se vrátil na idnes blog. Bohužel to co jsem měl připravení zmizelo a nahrávání nejde. takže opět idnes opouštím a budu se věnovat facebooku.
Vladislav Svoboda
V. díl Pouštění žilou
Jednou z nejhorších polistopadových událostí byl podpis opoziční smlouvy. Kmotři ji pochopili jako svou nedotknutelnost, a že si mohou dělat co uznají za vhodné. Ne nadarmo se někde celou noc bujaře slavilo.
Vladislav Svoboda
IV. díl Chaos
V roce 1990 se stal předsedou Československé strany socialistické mladý, velmi pohledný a ambiciózní Jiří Vyvadil.
Vladislav Svoboda
III. díl Náměstek
Privatizace byla příležitost pro veksláky, řezníky, zelináře a další, jak zlegalizovat své nelegální výdělky. Privatizace využili i cizinci, kteří nakupovali provozovny přes takzvané bílé koně.
Vladislav Svoboda
Vrána k vráně sedá
Po devadesátém roce se někteří estébáci rychle zorientovali, a zjistili, že svými znalostmi a kontakty se mohou dopracovat k značnému majetku. Jedním z nich byl agent s registračním číslem 16 777 a krycím jménem Vlastimil.
Vladislav Svoboda
1. díl Listopad-jiný pohled
Aniž jsme si to tehdy uvědomovali, tak od 17. listopadu se všude vyskytovali agenti StB. Počínaje Činoherním klubem nebo balkónem Melantrichu. Bohužel naše dění ovlivňují dodnes.
Vladislav Svoboda
Utajená inflace
Statistický úřad a informační zdroje nás každý měsíc bombardují informacemi o výši inflace. Jenomže v této statistice není zahrnutá jiná - utajená inflace.
Vladislav Svoboda
21.srpen 1968
Dnes určitě vyjde hodně článků o srpnových událostech. Ale já bych se dnes rád vrátil k dvěma událostem z té doby, o kterých jsem se nikde nedočetl.
Vladislav Svoboda
Košický vládní program
Ve skutečnosti byl už schválen 29. března 1945 v Moskvě kam přijeli představitelé exilových stran. Sociální demokracie přijela se svým tzv. Akčním programem, který kupodivu ze stolu smetl sociální demokrat Fierlinger.
Vladislav Svoboda
Jak jsem volil
Blíží se volby, možná že zásadní. Pokud účast přesáhne 60%, bude to úspěch. Doby kdy účast byla 99,90 % a kandidáti Národní fronty získali 99.88% je dávno minulá. A tak jsem si před volbami vzpomněl jak jsem volil za totáče.
Vladislav Svoboda
E. Beneš - Podkarpatská Rus
Je pravdou, že Beneš souhlasil s návrhem na omezení politických stran, odstavení fašistů a kolaborantů a vznik Národní fronty. Vycházelo se z faktu, že aktivně v zahraničí vystupovaly pouze čtyři české politické strany .
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš - smlouva se SSSR
Nic tak nebudí emoce jako smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik z 13.prosince 1943.
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš a odboj
22. října 1938 E. Beneš odlétá do Velké Británie, kde ho vítá velvyslanc Jan Masaryk, který ironicky poznamenává, že na příkaz nového ministra zahraničí Františka Chvalkovského musel na vyslanectví odstranit portréty presidentů.
Vladislav Svoboda
II. republika
Jestli bychom se měli jako Češi, Moravané, Slezané za něco stydět, tak by to určitě mělo být období II. republiky. Opět se ukázalo, že ti co nejvíc řvou o vlastenectví jsou povětšinou největší škůdci.
Vladislav Svoboda
Benešův dopis
Většina lidí neznajíc Benešův dopis, ráda prohlašuje, že Edvard Beneš chtěl Hitlerovi tajně předat Sudety. Pravdou je, že E. Beneš nemohl osobně nic nikomu předat. Pouze se snažil skrze Francii podat kompromisní rozumný návrh
Vladislav Svoboda
Sudety před mobilizací
V pátek 23. září 1938 ve 22:30 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Ale co se dělo před ní? 12. března anšlusem bylo Rakousko, rodná země Adolfa Hitlera, přičleněna k Německu.
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš II. díl
Je nutné si uvědomit, že Československo byla jediná demokratická země na východ od Francie (Švýcarska). Byla první demokratickou zemí v Evropě, která v nové ústavě zakotvila, že ženám náleží volební právo.
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš
Před sedmdesáti třemi roky zemřel president republiky prof. JUDr. PhDr. Edvard Beneš, o kterém se v rámci módního sebemrskačství v poslední době hodně diskutuje. Proto jsem se rozhodl napsat několik blogů na toto téma.
Vladislav Svoboda
Trikolora chce bránit normální svět
Ale zapomněla, že normální svět se řídí právem, jinak by v něm vládla anarchie a chaos. Podle jejich chování by jim nejspíš vyhovovala anarchie a chaos. Jak jinak si vysvětlit jejich pštrosí jednání.
Vladislav Svoboda
Jakou mám uhlíkovou stopu?
Jsem jako moji předkové (od té doby co slezli ze stromu) všežravec. Měsíčně sním asi čtvrt kila vepřového a tři čtvrtě kila kuřecího a jednou za dva měsíce si udělám hovězí polévku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 272
- Celková karma 12,81
- Průměrná čtenost 1440x