"Většina odešla, byla vyhnána a nebo byla vládou stažena (Státní zaměstnanci)."

Většina Čechů po Mnichovu v Sudetech zůstala. Uvádí se číslo 350 000 - 390 000, s Těšínskem by šlo o více než 500 000 lidí. A nejde o nějaký "revizionismus", v 70. letech historik Bartoš počítal s možná 600 000, ale určitě s 500 000 Čechů, kteří zůstali v pohraničí

Ono by se to dalo obrátit. Kolik Čechů má dnes německá jména. Považoval byste je za počeštěné Němce? Třeba zakladatel sokola se původně jmenoval Friedrich Tiersch. Pak si to poněkud počeštil. Fakt je ten, že značná část obcí existovala již před německou kolonizací, o čemž svědčí jejich původně česká jména. Ale Čechů bylo málo, česká šlechta chtěla na těchto územích podnikat, a tak sem prostě usazovala etnické Němce. Za pozdních Přemyslovců byla navíc němčina celkem “in”, jako je dnes angličtina. I původně české rody své nové hrady pojmenovávali německy (viz jedna větev Vítkovců, která si založila hrad Rosenberg, později počeštěno na Rožmberk). Zkrátka to není tak jednoduché. Přítrž v relativně bezkonfliktním soužití Čechů a Němců na našem území učinily až josefínské reformy, které měly habsburskou říši modernizovat a centralizovat (proto třeba zavedly jako úřední jazyk němčinu). A také romantismus, který nejdříve vedl k nacionálnímu vzepětí Němců, na což reagovali i Češi svým národním obrozením.

A jak se to rýmuje s Dalimilem?

Počkejte až přijde J. Zigler, ten hned bude psát hlouposti těch zlich Češích a hodných Němcích

Mě by zajímalo, kolik zhruba % sudetských Němců podporovalo nacisty před válkou a kolik během války. Neví někdo?

Komunální volby se konaly v několika vlnách během jara 1938, 22. května, 29. května a 12. června. Atmosféru voleb poznamenal anšlus Rakouska a česko-německé napětí, které nyní získalo již mezinárodní rozměr (částečná mobilizace v roce 1938). Volby přinesly výrazný nárůst hlasů pro Sudetoněmeckou stranu, která obdržela 85-93 % hlasů německých voličů.