M. Horáková dle "lžihistorika" Kopeckého-Buquoy nebyla popravena?!

27. 06. 2014 11:03:11
Domnívám se, že ve svém včerejším blogu jsem dost jasně a doufám srozumitelně vyvrátil lži "rodoby historika" Jana Buquoye - Kopeckého. Nyní chci vyvrátit jeho další nestydatou lež o Miladě Horákové. A nejen o ní.

Ve svém posledním lživém nactiutrhačném blogu "Tajuplná smrt Milady Horákové aneb byla vůbec popravena?" nám nejdřív maže med kolem úst slovy: "Já osobně se domnívám, ža ano - byla popravena, ale hned dodává: Avšak existují prominentní hlasy, které to popírají. Jeden z nich je PhDr. Rudolf Ströbinger (1931 - 2005). Kdo je Rudolf Ströbinger?

Shodou okolností, měl stejný problém jako Buquoy-Kopecký. Zatímco Boquoy-Kopecký měl za matku Němku, Ströbinger otce. Otec se v dubnu 1939 stal německým státním občanem, který to jako učitel za války dotáhl do SA, vedoucího činitele NSDAP ve Valašském Meziříčí. Odměnou mu byl v roce 1943 povolávací rozkaz do Wehrmachtu. Na konci války padl do sovětského zajetí a za činnost v době okupace, byl odsouzern k doživotí. V roce 1961 byl předčasně propuštěn a rok poté se vystěhoval do NDR. Ale taky je pravdou, že v roce 1943 se jeho matka Češka s otcem rozvedla. A syn žil u ní.

Tímto se stal jeho kádrový profil značně pošramocen. Tak jako Horáková vstoupil v roce 1947 do Svazu přítel SSSR. Ale snažil se se profil vylepšit. V době procesu s Miladou Horákovou to dotáhl do předsednictva ČSM okresní organizace Mikulov. Za což mu byl v roce 1952 propůjčen Čestný oznak ČSM. Na vojně na něj byl nasazen desátník Fleyberk, který na něho dodával zprávy StB. Domnívám se, že se jedná o budoucího člena vedení ČSS Jiřího Fleyberka, agenta StB. Na vojně byl taky úspěšný, jinak by nezískal Čestný oznak Julia Fučíka.

Po absolování Filosofické fakulty Karlovy univerzity v padesátých letech začal pracovat jako redaktor, později jako zástupce šefredaktora v Lidové demokracii. V roce 1968 emigroval do Německa, kde pracoval v československém vysílání Deutsche Welle a Rádiu Svobodná Evropa a od začátku 80. let až do své smrti byl předsedou exilového PEN klubu německé jazykové oblasti.

Po roce 1989 zůstal v Německu. Byl "dělníkem péra", kterému nebyla žádná zakázka cizí. Do radia Impuls telefonoval příspěvky na pomezí bulváru. Ale především to byl agent StB. Poprvé se upsal jako třiadvacetiletý 28.9. 1954 re.číslo 1424, svůj podpis pod tímto registračním číslem potvrdil 22. 7. 1955. Poté se podepsal 12.1. 1962 reg. číslo 5504, kdy dostal krycí jméno Petr. Podpisem 27.1.1965 získal reg. číslo 5504, ale krycí jméno mu zůstalo. To mu změnila při dalším podpisu 20.7. 1965 kdy dostal krycí jméno Picaso, pod registračním číslem 45181. K tomu existují další tři podpisy ze stejného roku, ale pod stejným reg.číslem a krycím jménem Petr či Picaso. (viz www.svazky.cz)

Poté, co StB zjistila jeho působení v protičeskoslovenských rozhlasových stanicích, začala přemýšlet, jak ho opět přetáhnout do svých služeb. Z tohoto důvodu založilla StB složku Hlasatel a přesvedčila Ströbingerova bratra, profesora Vysoké školy dopravní v Žilině, aby se jim upsal. Získal krycí jméno Brod a pas. S rafinovanou výmluvou, za podpory StB se setkal s bratrem v Rakousku s nabídkou, když podpepíše, může se bez problémů vrátit do ČSSR. Ale neuspěl, protože bratr se vymluvil, že dceři a ženě se v NSR líbí.

Podle tohoto "věrohodného" svědka měla Milada Horáková pracovat jako vyzvědačka pro Sovětský svaz, USA a Francii. Na ženu obdivuhodný výkon. Mata Hari by bledla závistí. A estébák Rudolf Ströbinger osobně Buquoy-Kopeckému řekl ještě jednu zásadní věc: své pochybnosti o její popravě. Podle estébáka Ströbingera proto, že neexistuje její hrob.

IMG_0587.jpg

Hrobů po popravených, jak za nacistů a komunistů, neexistují stovky. Podle této dedukce tito lidé nebyli nikdy popraveni. To se týká i jedenácti popravených z procesu s Rudolfem Slánským, protože jejich popel byl z jedoucího automobilu rozsypán na zledovatělé silnici. Dalším objevným důvodem je, že o urně MH není žádný záznam. Ano není. A není ani známo kde skončila urna dalšího popraveného - Záviše Kalandry. Pravděpodobně ve fantasmagorické obrazovotnosti Ströbingera a Buquoye-Kopeckého se možná jedná o dalšího agenta.

Dalším důkazem o "nepopravě" má být, že se jaksi záhadně "ztratilo" nejen popravčí prkno, ale dokonce i oprátka na které "prý" byla údajně oběšena. Kdyby se "historik" Buquoy-Kopecký více snažil, zjistil by, že oprátku hodili do rakve a s popravenými spálili v krematoriu. A pokud jde o prkno, to bylo spoučástí šibenice, kde se odsouzení udusili a ne jako na jiných druzích šibenice, kde si zlomili vaz. Historici dokázali, že Milada Horáková zemřela až po čtrvrt hodině. Co asi museli odsouzenci vytrpět, to si doufám každý dokáže představit. Stačí zhlédnou poslední díl (10) Proces H - Česká televize, kde je i jasně popsáno, jak to bylo s šibenicí na které byla Milada Horáková oběšená.

Další lží, kterou se ohání estébák Ströbinger a lhář Buquoy-Kopecký je "údajný" kat Vladimír Trunda, který se měl v roce 1968 vehementně bránit nařčení, že popravil Miladou Horákovou. No, kdo by se taky v roce 1968 chlubil tím, že popravil Miladu Horákovou? Ale stačí si kliknout na odkaz www.historickykaleidoskop.cz/1-2006/pankracka-opraviste-z-let-1926-1989.html a všem je jasné, že to byl právě Trunda, kdo M. Horákovou popravil. Svědků je víc než dost, protože popravy se zúčastnila prokurátorka Polednová-Brožová, předseda senátu Truďák, soudce Matoušek, zapisovatel a soudní lékař. Sama Polednová-Brožová o procesu, když se zodpovídala za svoji účast, promluvila.

Dalším zdrojem Buquoye- Kopeckého, který má potvrdit jeho přání, že Milada Horáková nebyla poravena, má být JUDr. Miroslav Kopecký (1928 - 2010), který byl před svou smrtí členem vedení Českého institutu Mezinárodního setkání, který Buquoy-Kopecký založil. Ve svém blogu uvádí, že Miroslav Kopecký byl členem ČSNS, po únoru ČSS a znal Horákovou osobně ještě ze svých studentských let na právnické fakultě UK. S ohledem na jeho ročník narození (1928) se o tomto faktu dá velmi silně pochybovat. A pokud po únoru zůstal v přejmenované ČSNS, tak se ještě víc dá pochybovat o jeho upřímnosti. Zvláště když se této osoby nikde nedopátráte. Jedinou osobou tohoto jména je Jaromír Kopecký (1899!), vyslanec, úředník ministerstva zahraničních věcí, místopředseda zahraniční komise ČSNS Na str. 204-5 se Ivanov, v několikrát zmiňované knize, rozepisuje přesněji: "A co nešťastný Kopecký? Jeho výslechy pokračovaly, přibývaly detaily i konfrontace s ostatními obžalovanými. Jeden z nich, dr. Josef Nestával (ČSNS), odsouzený na doživotí a propuštěný po čtrnácti letech těžkého vězení (z toho dvanáct let v samovazbě), napsal po propuštění své Vzpomínky. V nich poznamenal: "V Ruzyni jsem měl s dr. Jaromírem Kopeckým dvě konfrontace. Při první, jakmile mě přivedli do místnosti, kde seděl, ihned doslova vyhrkl: ́Josef, nezlob se, čtyři měsíce jsem se bránil, teď už nemohu, ́načež jsem byl co nejrychleji z místnosti odveden. Za týden na to, zřejmě "zpracován" uvedl: "Nestával mě informoval o své protistátní činnosti, sděloval mi práci ilegálního vedení nár.soc. podzemí" a podobné nesmysly a nepravdy." Především je třeba se podívat na stránku www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/historie_a_osobnosti-ceske-diplomacie/ministriaministerstvovhistorii/unor_1948_na_mv.htlm z názvem Proces dr. M. Horákové a spol a následné procesy Akce "Střed"

Jaromír Kopecký byl zatčen 8. srpna 1949. Trvalé fyzické a psychické týrání Dr. Kopeckého naprosto zlomilo. Jeho vynucené výpovědi pak usvědčovaly obviněné ze spolupráce se zpravodajskými službami USA a západoevropských zemí. Odsouzen byl až v tajném procesu v roce 1954 na 16 let a byl propuštěn na amnestii v roce 1960. Z područí StB se však až do smrti již nedostal.

Vrcholem Buquoye-Kopeckého se odvolávat na mínění prapodivného JUDr. Miroslava Kopeckého, který zastával zdrcující mínění na Miladu Horákovou spolu s bývalými předsedy Československé strany socialistické Emanuelem Šlechtou a Aloisem Neumanem. O těchto dvou zrádcích jsem už psal ve svém blogu věnovanému Petrovi Zenklovi. Nezbývá mně, než se těmto dvěma zrádcům věnovat trochu obšírněji.

sl.JPG

Emanuel Šlechta se narodil v chudé rodině v Kutné Hoře 19. prosince 1895. Díky svému snažení vystudoval ČVUT a v roce 1923 odešel na zkušenou do USA. Vrátil se po třech letech intenzivní práce a cestování po USA a vstoupil do ČSNS. Působil na ČVUT, na kterém se v roce 1935 stal docentem. Byl autorem řady odborných prací (Hospodárná velikost seriové výroby, 1927; Americký industrialismus, 1928; Organizace průmyslových podniků, 1935)

Po rozvodu si v roce 1937 vzal Annu Frölichovou, která se vzdala izraelského vyznání a nechala se pokřtít. Po Mnichovu a zrušení politických stran vstupuje do Strany národní jednoty. V té době, snad z popudu své ženy nebo díky dlouholeté známosti, se rodina Kleinů (majitelé továrny známé pod jménem Barvy-laky Hostivař) rozhodla před svým odchodem do emigrace přepsat továrnu na Emanuela Šlechtu.

Po vzniku protektorátu Emanuel Šlechta vstupuje do nacisty povolené politické organizace Národní souručenství, která se stala jedinou politickou stranou v protektorátu. Prakticky všechny deníky se staly jeho tiskovými orgány. Formálně vstoupilo do Národního souručenství přes dva miliony mužů, což bylo 97% mužského plnoletého obyvatelstva, Židům a ženám bylo členství v Národním souručenství zakázáno.

Emanuel Šlechta se zapojil do odboje. V září 1939 (v době okupace) odjel na kongres do USA. Po návratu byl zatčen, odsouzen a odvezen do koncentračního tábora Buchenwald. Je skoro jisté, že ovlivněn spoluvězněm Alexejem Čepičkou a dalšími komunisty, se stal spolu s Aloisem Neumannem a Josefem Plojharem (ČSL) tajným členm KSČ.Po návratu do osvobozené vlasti očekávala Anna Šlechtová (snad i Šlechta), že se v nové vládě stane ministrem. K jejímu hlubokému zklamání se tak nestalo a E. Šlechta se stal "pouze" národním správcem Živnobanky. Své zklamání A. Šlechtová promítla do příkazů, na jejichž základě se ze zámků po odsunutých Němcích přivážely do jejich bytů vzácné starožitnosti. S blížícím se Únorem se jejich aktivity zaměřily k získání postu v budoucí vládě. Vítězný únor se nakonec zrádcům Emanuelovi Šlechtovi a Aloisovi Neumannovi vyplatil - stali se ministry v Gottwaldově vládě.

Anna Šlechtová se po únoru 1948, díky svému muži, stala generální ředitelkou Melantrichu. Díky tomu byla jedinou socialistickou mecenáškou malířů. Proto tento účel nechala v budově Melantrichu vybudovat galérii ARS. Ovšem zapomněla, že Melantrich je socialistický státní podnik. Byla na to rázně upozorněna v roce 1959, kdy Anna Šlechtová s dalšími z vedení Melantrichu byla obviněna ze zpronevěry. V jejím případě se jednalo o 159 000 korun ( v dnešních penězích cca 3, 7 milionu). Dalším důsledkem bylo, že ČSS musela darovat státu většinu zbývajícího majetku a Emanuel Šlechta musel opustit funkci předsedy strany. Tento společenský pád (i v této době měli v domácnosti řidiče, dvě pomocnice v kuchyni, uklízečku, a domovníka - zahradníka: archiv StB). O den později spáchal Šlechta se svou ženou sebevraždu. V novinách se objevila krátká zpráva o tom, že E. Šlechta zemřel po krátké nemoci ( viz Emil Špatný Estábáci, tuneláři, miliardáři...str.29-31)

Emanuel Ślechta se se svou ženou upsal StB 28.9. 1954 reg. číslo 409 a 326. Šlechtová se upsala ještě 15.8. 1955, Šlechta ještě 3.3. 1958. Ten samý den byl na něj vytvořen svazek Úhoř, za jeho styky s Jugoslávii a socialistickými stranami na západě. Když padl, všichni si myli hlavu a křičeli, že byl vůdcem revizionistické skupiny.

A.N.jpg

Druhý který se neuctivě vyjadřoval o Miladě Horákové byl Alois Neumann. Neumann byl před válkou v letech 1935 - 1939 za ČSNS poslancem a starostou Českých Budějovic. K jeho charakteristice bude nejlepší citovat z hlášení StB z jara 1948: "Při příchodu Němců do Českých Budějovic se jako starosta před občanstvem vážně zkompromitoval kolaborantským uvítáním německé armády. V roce 1939 zatčen a intervenován v Buchenwaldu, kde vznikl nepřátelský poměr mezi ním a Zenklem. Po osvobození se snažil vyjít na obě strany, ve volbách 1946 otevřeně odmítal oficiální linii strany boje proti komunistům. Je ctižádostivý, mezi nár.soc. nemá vcelku dobré jméno, poněvadž se o něm ví, že je karieristou. Za karieru je ochoten obětovat své politické přesvědčení." ( Možno i knize Miroslava Ivanova str. 95)

Když zmiňovaný Petr Zenkl přišel do Buchnwaldu, dělal tam Neumann blokaře. Postupem času se Neumannovi podařilo (jako jedinému nekomunistovi) dostat do táborového komunistického výboru. 24. února 1948 to byla právě Milada Horáková, která vystoupila v diskuzi jako první. A nyní dejme slovo Prokopu Drtinv (str. 144 knihy Miloslava Ivanova):"Mluvila z pódia obrácena jsouc k delegátům. Ve svém projevu sdělila informace, že Gottwald má v úmyslu doplnit vládu novými členy z poslanců a jiných funkcionářů těch politických stran, jejichž ministři odstoupili. Vyjednává a posílá tím účelem své emisary na některé známější politiky těchto stran a snaží se je získat pro vstup do vlády bez ohledu na stanovisko jejich stran. Dostala totiž spolehlivé zprávy, že tímto způsobem se obrátil z našich bratří na poslance dr. Aloise Neumanna."...chtěla bych vědět, zda je to pravda. Může nám bratr poslanec Neumann potvrdit tuto informaci?" Celý sál hledal očima Neumanna, aby viděl jeho reakci. Dr.Neumann seděl v jedné z posledních řad a po tomto dotazu vstal, potvrdil správnost sdělení své budějovické poslanecké kolegyně a zase usedl. Ale dr. Horáková ho již nepustila a vzápětí žádala, aby Neumann řekl zastupitelstvu strany, jak na tuto Gottwaldovu nabídku odpověděl, co jim řekl a zda nabídku Gottwladovu je připraven odmítnout.

Na to byl nucen Neumann odpovědět a učinil tak nedlouhým projevem, ve kterém řekl asi tolik, že on dělal vždy politiku prezidenta Beneše a že chce tuto dělat dál a chce zůstat dr. Edvardovi Benešovi věren. Proto se snažil zjistit, jaké stanovisko zaujímá k vládní krizi pan prezident a jak se staví k demisi našich ministrů. Hned po příjezdu z Budějovic se vypravil na Hrad do kanceláře prezidenta republiky a žádal, aby mu bylo sděleno, jaké stanovisko má k řešení krize pan prezident. Přitom nám Neumann neřekl, co si na Hradu o stanovisku prezidentově zjistil. Též jsme se nedozvěděli, zda pan prezident Neumanna přijal či nikoliv. Když se zdálo, že Neumann svoje vyvětlení již končí, přerušila ho Milada Horáková a kategoricky žádala, aby přímo odpověděl jednoznačně a jasně, zda nabídku Gottwalda, která je namířena zřejmě proti straně, přijme, či zda ji odmítne. Neumann na to odpověděl opkováním, že se bude řídit stanoviskem, které zaujme prezident republiky Beneš. Milada se tím však nespokojila a znovu naléhala: A kdyby stanovisko, jež strana dnes zaujme, lišilo od stanoviska prezidenta, podřídíš se, bratře doktore, tomuto rozhodnutí strany?! Odpověz přímo a bez vytáček: ano, či ne?!

Někteří přítomní volali teď na Neumanna, aby odpověděl přímo na otázku sestry Horákové: ano, či ne? A tu dr. Neumann, vida nezbytí, odpověděl jasně, že v tomto případě by se rozhodnutí strany nepodrobil. Jeho odpověď vyvolala všeobecný úžas a z některých lavic se ozval požadavek: "Vyloučit!" Nastal okmažik uvolnění jednacího pořadu a v tomto zmatku, při němž někteří vstávali ze svých míst a v sále se to hemžilo, poslanec Neumann nepozorovaně a rychle ze zasedací síně - zmizel!" (Emanuel Šlechta ani nenašel odvahu se zasedání zúčastnit - pozn. autora)

Alois Neumann se upsal StB ten samý den jako manželé Šlechtovi 28.9. 1954. registrační číslo dostal o jedno nižší než Šlechta - 408. Podruhé se upsal opět ten samý den co Šlechta 3.3. 1958. Už v roce 1955 otevřeně vystoupil proti E. Šlechtovi k vůli jeho "buržoazní" koaliční iluzi. A byl to on, kdo nese osobní zodpovědnost za jejich sebevraždu, protože proti Šlechtovi intrikoval z touhy stát se předsedou strany, což se také stalo.

Toto jsou Buquoye-Kopeckého prominentí hlasy. Estébáci, zrádci, tajní členové KSČ, kteří se aktivně podíleli na našem marasmu po Vítězném únoru.

av.jpg

Ohánět se argumenty agentů StB a zrádců, jejichž slovník oplýval slovy: imperialistické, zrádci dělnické třídy a podobně, mě opravňuje k tomu abych mohl říci: Jane Buquoyi-Kopecký, jste nemravný lhář!.

Připomenu někerá slova Milady Horákové:...tady doma je moje místo a tady budu pracovat tak dlouho, jak to půjde. Venku už je dost těch, kteří jsou schopnější než já a mne je potřeba právě zde doma. Nic jiného nemá dnes pro mne význam, než náš úkol. Ten kdo seděl v německých koncentráčních táborech jako já, a nad to byl odsouzen od nacistů k trestu smrti, ztratil strach z toho, co člověk člověku může udělat. Ostatně moji vlastní krajané nemohou být horší než Němci."

Je to možna k nevíře, ale chci vám poděkovat, protože jste mě donutil přečíst několik pozoruhodných knih, podívat se do archivu a začít si Miladu Horákovou ještě víc vážit. A naopak lidmi, kteří v životě nic nedokázali, než vědomě lhát a pomlouvat jako vy - opovrhovat víc, než jsem opovrhoval.

Abych tomu dodal svůj závěr: Pro mě jste lidský odpad, a doufám že mě zažalujte. Tak jako já vás zažaluji za nactiutrhání, pokud vydáte svou pomlouvačnou knihu a doufám, že nebudu sám, kdo bude chtít hájit ty, co se bránit už nemůžou.

Kopeckého bludy se dostalo velké pozornosti i na tak obskurních stránkách jako jsou Stránky Obnovy Socialismu

Bohužel se objevila skupina nemorálních, odpudivých lhářů, kteří svými lži zamořují internet. Na tyto lidi, kteří zamořují vzduch svými lži a pomluvami je nutné si dát dobrý pozor, aby se tady dalo ještě svobodně dýchat.

Toto je poslední blog kterým jsem chtěl vyvrátit některé lži, které se zde objevili. Jinak děkuji za maily které mi příšly i ze Švýcarska, Kanady a Mexika.

Autor: Vladislav Svoboda | pátek 27.6.2014 11:03 | karma článku: 28.23 | přečteno: 1996x

Další články blogera

Vladislav Svoboda

Proč jsem rusofob?

Toto slovo se v poslední době často objevuje u některých autorů v urážlivém smyslu slova. Proto mně nezbývá než se veřejně přiznat a říci: jsem rusofob a nestydím se za to. Proč jsem k tomuto poznání došel, rád vysvětlím.

13.3.2019 v 8:28 | Karma článku: 31.66 | Přečteno: 939 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Vzkaz panu Okamurovi

"Příjmy se mají danit!" prohlásil šéf SPD Tomio Okamura ke zdanění církevních náhrad. Poté ještě dodal, že má radost, že tento návrh prošel Sněmovnou. Je zajímavé jak často hlasuje Tomio Okamura s komunisty.

25.1.2019 v 13:45 | Karma článku: 31.87 | Přečteno: 827 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Proč má Zeman tak rád Rusko a Čínu?

Miloš Zeman dává často veřejně najevo, že jeho srdce tíhne k Rusku a Číně. Když se nad tím člověk hlouběji zamyslí, dojde k jediné odpovědi. Miloš Zeman spíš než Rusko a Čínu, má rád způsob vládnutí pánů Putina a Si Ťin - pchinga.

22.1.2019 v 10:44 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Proč nikdy nemůžu volit Andreje Babiše, a proč jsme stále na východě a ne na západě.

Není pro mě podstatné, že Andrej Babiš utrácí, když ekonomka šlape, aniž by měl na tom nějakou zásluhu. Není první a možná ani poslední. Jiří Paroubek rozhazoval ještě víc. A když přišla krize museli se snižovat platy.

8.1.2019 v 12:59 | Karma článku: 35.66 | Přečteno: 1771 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... jen tak se brouzdat

řekla si a šla, po té, co mne probudila - a tak jsem šel za ní, jak jinak - aneb vynucená ranní procházka ... taky lodě, čluny, rybáři a východ slunce, prostě taková trochu "nesnesitelná lehkost bytí", zdá se ...

21.7.2019 v 12:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Michal Pohanka

Jsem pro všemi deseti: Rusko chce vyhlásit pivo za nealkoholický nápoj

Nebál bych se jít dokonce ještě dál. Za nealkoholický nápoj bych navrhoval prohlásit i lehká, nízkoprocentní vína. Tím bychom se zbavili alkoholismu z drtivé většiny, navíc k velké radosti pivovarů a producentů uvedených vín.

21.7.2019 v 11:13 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 175 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: I Ježíšek je na tom líp než já!

Spal jsem neuvěřitelných deset a půl hodiny. To se mi fakt nestalo roky. Nevím, jestli to udělaly ty čtyři kilometry pěšky, nebo hlad. Každopádně jsem se nevzbudil tak unavený jako obvykle.

21.7.2019 v 9:30 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 153 | Diskuse

David Vlk

Langoš "Quatro formaghi." Aneb ať žije české plážové gastro!!

Naše plážová gastro kutrura je světová,o tom není žádných pochyb.Vždyť kde jinde si můžete na koupáku dát speciality světové kuchyně, jako je třeba Hot dog s kečupem vyrobeným většinou z jablek a párkem vyrobeným z prasečích kůží.

21.7.2019 v 9:10 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 481 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - proč je multikulturalismus tak škodlivý?

Nejhorší pro dobrou myšlenku je to, když se postupně stane oficiální ideologií. Jako kdyby člověk musel myslet dogmaticky, jestliže si jednou osvojí určité přesvědčení, nestačí mu, že se podle něj řídí

21.7.2019 v 9:08 | Karma článku: 17.71 | Přečteno: 240 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1462
Důchodce, občas si přivydělávající v komparsu. Člen ČSNS. Snažím se nemít stádní názory a řídit se heslem: Důvěřuj,ale prověřuj!

Najdete na iDNES.cz