Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sovětský imperialismus - Potlačení Poznaňského povstání v roce 1956

4. 12. 2016 11:27:27
Skoro na den, po třech letech od krvavého potlačení dělnických bouří v NDR, 28. června 1956 vypuklo v Polsku Poznaňské povstání. Ovšem zde nenastoupily k potlačení vzpoury sovětské vojenské síly, přenechaly to samotným "Polákům".

V červnu 1956 se v Poznani konal tradiční, hojně navštěvovaný, mezinárodní strojírenský veletrh. V tamní Leninově lokomotivce došlo ráno 28. června ke sporu o platech, který přerostl ve stávku, která se stala popudem k mohutné dělnické demonstraci. V dopoledních hodinách se před sídlem městského národního výboru shromáždilo 100 000 demonstrantů, kteří se domáhali úpravy pracovních norem (podobně jako v NDR), snížení cen, zvýšení platů, ukončení kolektivizace a požadovali občanské svobody. Poté se jich větší část vydala městem k věznici, kterou obsadila, osvobodila 253 vězňů a začala ničit její zařízení a pálit dokumenty.

Komunisté povolali na pomoc bezpečnostní složky a armádu. Proti dělníkům nastoupilo 10 000 vojáků Polské lidové armády a příslušníků státní bezpečnosti s asi 360 tanky a 30 obrněnými transportéry. celou akci řídil sovětsko-polský generál Stanislaw Poplawski,

který od roku 1920 sloužil v Rudé armádě, kde to dotáhl na generála a velitele 45. střeleckého sboru v 5. armádě. V roce 1944 byl převelen k polské armádě v SSSR, kde dostal hodnost generálmajora. Po válce, od roku 1949, zastával funkci druhého náměstka polského ministra národní obrany. Později ( s polskou krví na rukách) se vrátil do SSSR, kde v roce 1973 zemřel.

Dělníci sehnali pouze 188 lehkých palných zbraní, z toho jeden lehký kulomet. Povstání bylo před zraky udivených zahraničních návštěvníků veletrhu potlačeno během noci a příštího dne. Během akce přišlo o život 57 a 78 civilistů a 6 příslušníků bezpečnostních sil. Mezi první obětí byl vojín, který byl na místě popraven za neuposlechnutí rozkazu střílet do demonstrantů. Počet zraněných na obou stranách byl šest set. Podle některých jiných zdrojů (www.totalita.cz) bylo mrtvých až tři sta.

Důsledky Poznaňského povstání se přesto projevily. Nedávno popuštěný významný komunista Wladyslav Gomulka, který strávil ve vězení osm let za kritiku Stalinovy rozkolu s Jugoslávií, byl 19. října zvolen do čela strany. Ihned ohlásil konec kolektivizace, zmírnil cenzuru, uvolnil církevní činnost a prosadil novou polskou samostatnost

Jenomže Gomulka se jaksi zapomněl poradit s Moskvou, která okamžitě reagovala. Sovětské tanky obklíčily Varšavu a sovětské námořnictvo zablokovalo polské pobřeží. A ihned poté, bez pozvání, přiletěl do Varšavy N.S. Chruščov aby soudružsky navštívil Gomulku. Výsledkem jednání bylo jisté uvolnění, ale setrvání Polska ve Varšavské smlouvě. Na to reagovali Poláci tím, že vyšli do ulic demonstrovat proti sovětským jednotkám.

21. října bylo oznámeno že Poláci můžou jít vlastní cestou, ale za podmínky, že Polsko zůstane členem Varšavské smlouvy a vedoucí úloha strany zůstane nedotčena.

Ale historická nenávist k Rusku respektive k Sovětskému svazu byla větší než si vedení státu myslelo. 25. října demonstranti zaútočili na velitelství Varšavské smlouvy v Legnici, kterou policie pomocí slzného plynu rozehnala. Podobně se demonstrovalo v Bialystoku a v Gdaňsku (ach ten Gdaňsk). Gomulka byl povolán "k prodiskutování vzniklé situace" do Moskvy. Jenomže ten cestu odložil a vydal provolání k lidu v němž jasně vysvětlil pozice Polska a SSSR a vyzval ke klidu, k němuž se kupodivu připojila i polská exilová vláda v Londýně. Asi moc dobře věděli jak to může skončit - masakrem.

18. listopadu skončila v Moskvě Polsko - sovětská jednání společným prohlášením, v němž bylo "povoleno" Polsku jít k socialismu vlastní cestou a slibem, že pohyb sovětských jednotek v Polsku se bude dít jen s polským souhlasem. Vedoucí úloha strany (Gomulky) a členství Polska ve Varšavské smlouvě zůstaly nedotčeny.

Teprve 17. prosince, po dvoutýdenním jednání, byla podepsaná Sovětsko - polská dohoda. Teprve tehdy byly staženy sovětské jednotky do kasáren.

V té době měly sovětské jednotky tužšího soupeře, bylo nutné v krvi utopitjiné povstání - v Maďarsku.

Autor: Vladislav Svoboda | neděle 4.12.2016 11:27 | karma článku: 22.31 | přečteno: 453x

Další články blogera

Vladislav Svoboda

Volby zoufalství

Zdá se, že výsledek voleb je důsledkem zoufalství lidí, kteří chtěli jít k volbám, ale většinou nevěděli koho mají volit. Někteří se po dlouhém a zoufalém tápání, rozhodli vzít si do volební místnosti dva volební lístky.

30.10.2017 v 11:32 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 528 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Bude Německo Německem?

Německo aby udrželo počet svých obyvatel musí každý rok přijmout 300 000 migrantů po dobu příštích čtyřiceti let. Dokonce se naznačuje, že za rozhodnutím kancléřky Merkelové přijmout přes milion uprchlíků, je právě tento problém.

26.10.2017 v 10:32 | Karma článku: 23.85 | Přečteno: 1048 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Budovatel tunelů "tunelář" Michal Klusáček

V přemíře nevýznamných stran, které letos kandidují v parlamentních volbách a v podstatě nikoho nezajímají, je pozoruhodná zvláště postava "předsedy" ČSNS Michala Klusáčka, který sní o stavbě tunelu do Ostravy, s odbočkou do Brna.

19.10.2017 v 11:43 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 175 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Skrytá tvář Alternativy pro Německo - AfD

Volební výsledky AfD vzbudili u některých lidí v České republice nadšené reakce. Pro Václava Klause se jednalo o úžasný výsledek. Podle Andreje Babiše a deseti tisíce jiných fanoušků AfD, se AfD stalo skutečným vítězem voleb.

16.10.2017 v 10:12 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 1371 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 9.95 | Přečteno: 221 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 655 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 23.20 | Přečteno: 946 | Diskuse

Stanislav Blaha

Hazardní Účtenkovka

„Víte o nějaké jiné možnosti, která by vám dávala šanci vyhrát měsíc co měsíc milion korun nebo jednu z dalších více než 20 000 cen, aniž byste museli investovat byť jedinou korunu navíc?“

17.11.2017 v 13:03 | Karma článku: 20.90 | Přečteno: 708 | Diskuse
Počet článků 187 Celková karma 23.24 Průměrná čtenost 1361
Důchodce, občas si přivydělávající v komparsu. Člen ČSNS. Snažím se nemít stádní názory a řídit se heslem: Důvěřuj,ale prověřuj!


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.