Sovětský imperialismus - Maďarské povstání
Předehrou událostí byla veřejná ceremonie 6. října přeložením ostatků László Rajka, popraveného Rákosiho režimem a rehabilitace Imre Nagyho navrácením členství v MDP.
21. října studenti univerzity v Szegedu obnovili komunisty zakázaný Svaz maďarských univerzitních a vysokoškolských studentů (MEFESZ). Následovali studenti v Pécsi, Miskolci a Soproni. Krátce na to vydali studenti budapešťské polytechniky tzv. Šestnáct bodů.:
1. Požadujeme okamžité stažení sovětských vojsk, v souladu s ustanovením mírové smlouvy.
2. Požadujeme nové volby s tajným hlasováním všech členů MDP a vytvoření nového ústředního výboru strany.
3. Požadujeme vznik nové vlády pod vedením Imre Nagye a okamžitý odchod stalinistů a rákosistů z vládních kruhů.
4. Požadujeme, aby Matyás Rákosi, jakožto osoba nejvíce zodpovědná za zločiny nedávné minulosti, která proměnila zemi v trosky, a další stalinisté jako Mihály Farkas byli souzeni před lidovým soudem.
5. Žádáme nové parlamentní volby na základě všeobecného tajného hlasování s účastí všech politických stran. Žádáme právo zaměstnanců na stávku.
6. Žádáme revizi a úpravy maďarsko - sovětských a maďarsko - jugoslávských vztahů v oblasti politiky, hospodářství a kultury, na základě úplné politické a ekonomické rovnosti, a nevměšování do vnitřních záležitostí jiného státu.
7. Požadujeme kompletní reorganizaci hospodářského života v Maďarsku pod vedením specialistů. Celý ekonomický systém, založený na systému plánování, musí být přezkoumán s ohledem na podmínky v Maďarsku a na životně důležité zájmy maďarského lidu.
8. Požadujeme zveřejnění zahraničních obchodních dohod a přesný počet reparací. Žádáme, aby veřejnost byla přesně informována o ložiskách uranu v naší zemi, aby Maďarsko mohlo uran volně prodávat za ceny na světovém trhu a získat tak tvrdou měnu.
9. Žádáme kompletní revizi norem pro průmysl a okamžitou radikální úpravu platů. Požadujeme minimální životní minimum pro dělníky.
10. Požadujeme, aby přídělový systém fungoval na základě nových pravidel. Žádáme rovné zacházení pro jednotlivé zemědělské podniky.
11. Žádáme, aby nezávislé soudy rehabilitovaly politické vězně a osoby nevinné. Požadujeme okamžitý návrat válečných zajatců a civilních osob deportovaných do Sovětského svazu, včetně vězňů odsouzených mimo Maďarsko.
12. Žádáme právo na svobodu názoru a projevu, svobodu tisku a rozhlasu, stejně jak vytvoření deníku MEFESZ.
13. Žádáme, aby socha Stalina, symbolu stalinské tyranie a politického útlaku, byla co nejrychleji odstraněna a nahrazena pomníkem na památku umučených bojovníků revoluce a boje za svobodu a nezávislost v letech 1848 - 49.
14. Požadujeme přijetí tradičních symbolů Maďarského národa (jako Kossuthův znak). Žádáme nové uniformy pro armádu, které odpovídají našim tradicím. Požadujeme aby 15. březen byl prohlášen státním svátkem, a 6. říjen dnem národního smutku, kdy budou školy zavřené.
15. Studenti polytechnické univerzity v Budapešti jednomyslně prohlašují svou solidaritu s dělníky a studenty ve Varšavě a celém Polsku v jejich vývoji směrem k národní nezávislosti.
16. Studenti polytechnické univerzity v Budapešti rozhodli svolat v Budapešti na sobotu 27. října studentský parlament, na němž budou mládež a mládežnické organizace zastoupeny svými delegáty.
Ale než se sešel studentský parlament konala se 23. října se v Budapešti 200 tisícová demonstrace na podporu změn, ke kterým dochází v Polsku.
Dav se nejdříve shromáždil u sochy básníka Sándora Petőfiho, kde bylo přečteno šestnáct požadavků maďarských studentů. Krátce poté se dav vydal k pomníku generála Jósefa Bema hrdiny polských revolucí, a také Maďarské revoluce 1848 - 49. Dav se dožadoval okamžitého odchodu sovětských vojsk, svobodných voleb, zrušení cenzury, vytvoření nové vlády a za vykřikování hesel: "Maďaři, pojďte s námi - Rusové, táhněte domů!" a "Rákosi do Dunaje - Nagy do vlády!" se lidé přesunuli k budově parlamentu. Zde došlo nejdříve ke zhasnutí rudé hvězdy na střeše parlamentu a poté měl projev Imre Nagy, který ale napjatou atmosféru neuklidnil. Lidé proto začali zpívat hymnu, která se od roku 1949 hrála pouze v instrumentální verzi.
V téže době na Hösok tere došlo ke svržení 25 metrové sochy Stalina.
Svržení se zúčastnili i někteří milicionéři, funkcionáři MDP a členové pohraniční stráže. Asi stotisícový dav se sjednotil a křičel: "Svrhnout pomník - Rusové, táhněte domů!" Demonstranti hodili ocelové lna soše na krk. Jiní přijížděli náklaďáky naloženými kyslíkovými bombami a hořáky na řezání kovu a věnovali se bronzovým botám. Za hodinu za nadšených výkřiků socha spadla z pilíře.
Přibližně ve stejnou dobu se část studentů pokoušela dostat do rozhlasu a nechat odvysílat svých 16 bodů. byly však zajati příslušníky ÁHV (tajná policie).
Večer v rozhlase vystoupil tajemník MDP - Ernö Gerö, který označil demonstranty za nepřátele národa a fašisty. Krátce na to došlo k prvním výstřelům. Členové ÁHV začali střílet do demonstrantů požadujících propuštění zajatých studentů před budovou rozhlasu. Někteří demonstranti se zmocnili zbraní a došlo k první přestřelce, při které padli první oběti. Když se v sanitkách pokusili z ústředí ÁHV přijet další posily, rozvášněný dav jim zbraně sebral. Po několika hodinách dostávali demonstrující zbraně od sympatizujících policistů, vojáků, ale i odjinud. Zpráva se rychle šířila a protesty se rozšířily na celé Maďarsko.
V noci Ernő Gerő požádal, prostřednictvím tehdejšího velvyslance Andropova, Sovětský svaz o vojenský zásah. V podstatě ve stejné době byl Imre Nagy jmenován předsedou vlády, které se ale vlády ujal až ráno následujícího dne 24. října.
Na rozkaz sovětského ministra obrany vstoupila 24. října ve dvě hodiny sovětská vojska do Budapešti. Tanky T-34 projížděly městem a střílely do všeho, co bylo osvětlené. Došlo k prvním střetům mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty, které podporovalo ÁHV. Maďaři se bránili vším možným. Nejúčinnější zbraní proti tankům byly Molotovy koktejly.
Imre Nagy vyhlásil stanné právo a zákaz vycházení. Ale odmítl nasadit ÁHV proti narušitelům tohoto rozkazu, jak požadoval nově vytvořený vojenský výbor. Sovětský vpád byl dočasně úspěšný.
Ale 25. října došlo před parlamentem k obrovské demonstraci.
Dav pokojně dožadoval demisi předsedy MDP - Ernő Gerőa. Avšak příslušníci ÁHV, ukrytí na střechách, začali do bezbranného davu střílet. Zmatené posádky sovětských tanků se ke střelbě připojily. Zabito bylo přes 200 lidí, včetně žen a dětí. Zraněno bylo víc jak 300 lidí. Jednalo se o provokaci tajné policie, která byla příčinou pozdějšího krveprolití. Masakr zvedl vlnu emocí, zejména když z některých župních měst dorazily informace o podobných událostech. Nikoho už nezajímala zpráva, že Gerőa nahradil János Kadár. Začal totiž hon na členy ÁVH a jejich následné lynčování a mučení.
Často byli pověšeni na lampy veřejného osvětlení a do úst jim byly nacpány peníze, jako gesto, že vydělávají mnohonásobně víc než všichni ostatní. Mezi obětmi byli i desítky nevinných, protože se tradovalo že tajní nosí kožené kabáty, takže se mezi lynčovanými objevili i ti, kteří měli na sobě kožený kabát.
Povstání se rozšířilo i do jiných měst. Jednotky maďarské lidové armády přecházely na stranu povstalců a komunistický režim se začal hroutit. Stranické organizace se začaly rozpadat a jejich pravomoci přebíraly nově vzniklé revoluční výbory. Imre Nagy se musel rozhodnout, zda potlačit povstání sovětskými tanky a nebo se přidat na stranu revoluce. 27. října zvolil druhou variantu. Představil novou vládu a o den později 28. října prohlásil povstání za národně demokratické hnutí; slíbil amnestii, rozpuštění ÁHV a reformu zemědělství.
30. října se sovětské jednotky začaly stahovat z Budapešti. Ale zároveň sovětské vedení se tajně připravovalo na další ozbrojený útok. MDP se transformovala na MSZMP (Maďarská socialistická dělnická strana) a svoji činnost obnovily strany z období po II. světové válce. Týden od začátku revoluce se situace začal pozvolně uklidňovat. Mezitím se po celém Polsku konají sbírky peněz, léků a dárcovství krve pro Maďarsko.
V téže době probíhala Suezská krize. Sovětský svaz byl ochoten setrvat na Blízkém východě v pasivitě, pokud se jim dostane ujištění, že Západní státy nezasáhnou do vývoje v Maďarsku. Dohoda byla uzavřena 30. října. A ani hlasování v OSN, které odsouhlasilo požadavek na stažení sovětských vojsk, nic na situaci nezměnilo. Maďarsko zůstalo samo jak kůl v plotě..
31. října došlo k zásadnímu rozhodnutí. Bylo rozhodnuto, že revoluce bude potlačena. Maršál I.S. Koněv dostal volnou ruku k vypracování operace Vichr, která byl 2. listopadu odsouhlasena.
Když byl Imre Nagy informován o aktivizaci sovětských jednotek nelenil a 1. listopadu, podle rakouského vzoru, vyhlásil neutralitu Maďarska a vystoupení z Varšavské smlouvy.
Krátce nato János Kadár, poté co "uvítal" vyhlášení neutrality Maďarska, opustil vládu a odebral se na velvyslanectví Sovětského svazu, odkud byl převezen do Moskvy. Sovětskými vůdci byl vybrán, aby jim pomáhal udržet MLR v kurzu, který byl pro SSSR přijatelný.
4. listopadu brzy ráno začala sovětská ofenzíva proti Budapešti.
Maďarská armáda nekladla odpor. Zato, povstalci zuřivě bojovali. Hned ráno se ozvala dvě rozhlasové vysílání. První bylo Nagyho volání o pomoc jménem zákonné a demokratické vlády. Po té se Imre Nagy s dalšími přesunuli na jugoslávské velvyslanectví. Druhé rozhlasové vysílání se ozvalo se sověty obsazené stanice v Szolnoku, odkud kolaborant János Kadár vysílal jménem nově vytvořené revoluční dělnicko-rolnické vlády k boji proti kontrarevoluci po boku sovětské armády.
Síly obou stran byly velmi nevyrovnané.
Zatímco Sověti měli skvělou výzbroj a podporu letectva, Maďaři bojovali všemi dostupnými prostředky. V Budapešti padlo kolem 2500 lidí a ve zbytku země další 5000 lidí. Zraněno bylo víc jak 16 000 lidí. Jako odvetu za "Molotovy koktejly" sovětské pancéřové jednotky srovnaly se zemí domy, ze kterých docházelo k útokům.
Sověti pustošili celé čtvrti, o kterých se domnívali, že se tam skrývají povstalci.
János Kadár přijel 7. listopadu (jak symbolické), v čele své promoskevské revoluční dělnicko-rolnické vlády, na sovětských tancích do Budapešti. Houževnatý boj Maďarů trval do 10. či 11. listopadu, místy až do 15. listopadu. Krátce poté začaly vlny zatýkání.
22. listopadu byl pomocí lsti vylákán z jugoslávského velvyslanectví Imre Nagy a byl okamžitě osobně zatčen Ivanem Serovem, tehdejším šéfem KGB, a ihned převezen do Rumunska, odkud byl později převezen do Maďarska. Byly zrušeny revoluční výbory, a policejní střelba v Salgótarjánu, Miskolci a Egeru zabila sto demonstrantů.
Celkový počet obětí nelze vyčíslit.
Přinejmenším se jedná o tisíce až desetitisíce. Podle některých historiků se jedna až o sta tisíce, protože nová vláda nechala většinu dokumentů zničit. Po potlačení povstání emigrovalo 200 až 300 tisíc Maďarů. Byly zavedeny mimořádné soudy. 35 000 žalob mělo za následek 22 000 trestů odnětí svobody. bylo popraveno víc jak 350 osob (www.totalita.cz uvádí až 2000) a 13 000 lidí posláno do internačních táborů.
Proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovníky se konal v přísně utajovaném procesu ve dnech 9. a 15. června 1958. K trestu smrti byl odsouzen Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter. Popraveni byli hned 16. června a jejich těla byla bez pohřbu pohřbena na Novém veřejném hřbitově, parcela 301, kde už leželi stovky obětí povstání.
Maďarsko 1956 |
Vladislav Svoboda
Nová podoba?
Po několika letech jsem se vrátil na idnes blog. Bohužel to co jsem měl připravení zmizelo a nahrávání nejde. takže opět idnes opouštím a budu se věnovat facebooku.
Vladislav Svoboda
V. díl Pouštění žilou
Jednou z nejhorších polistopadových událostí byl podpis opoziční smlouvy. Kmotři ji pochopili jako svou nedotknutelnost, a že si mohou dělat co uznají za vhodné. Ne nadarmo se někde celou noc bujaře slavilo.
Vladislav Svoboda
IV. díl Chaos
V roce 1990 se stal předsedou Československé strany socialistické mladý, velmi pohledný a ambiciózní Jiří Vyvadil.
Vladislav Svoboda
III. díl Náměstek
Privatizace byla příležitost pro veksláky, řezníky, zelináře a další, jak zlegalizovat své nelegální výdělky. Privatizace využili i cizinci, kteří nakupovali provozovny přes takzvané bílé koně.
Vladislav Svoboda
Vrána k vráně sedá
Po devadesátém roce se někteří estébáci rychle zorientovali, a zjistili, že svými znalostmi a kontakty se mohou dopracovat k značnému majetku. Jedním z nich byl agent s registračním číslem 16 777 a krycím jménem Vlastimil.
Vladislav Svoboda
1. díl Listopad-jiný pohled
Aniž jsme si to tehdy uvědomovali, tak od 17. listopadu se všude vyskytovali agenti StB. Počínaje Činoherním klubem nebo balkónem Melantrichu. Bohužel naše dění ovlivňují dodnes.
Vladislav Svoboda
Utajená inflace
Statistický úřad a informační zdroje nás každý měsíc bombardují informacemi o výši inflace. Jenomže v této statistice není zahrnutá jiná - utajená inflace.
Vladislav Svoboda
21.srpen 1968
Dnes určitě vyjde hodně článků o srpnových událostech. Ale já bych se dnes rád vrátil k dvěma událostem z té doby, o kterých jsem se nikde nedočetl.
Vladislav Svoboda
Košický vládní program
Ve skutečnosti byl už schválen 29. března 1945 v Moskvě kam přijeli představitelé exilových stran. Sociální demokracie přijela se svým tzv. Akčním programem, který kupodivu ze stolu smetl sociální demokrat Fierlinger.
Vladislav Svoboda
Jak jsem volil
Blíží se volby, možná že zásadní. Pokud účast přesáhne 60%, bude to úspěch. Doby kdy účast byla 99,90 % a kandidáti Národní fronty získali 99.88% je dávno minulá. A tak jsem si před volbami vzpomněl jak jsem volil za totáče.
Vladislav Svoboda
E. Beneš - Podkarpatská Rus
Je pravdou, že Beneš souhlasil s návrhem na omezení politických stran, odstavení fašistů a kolaborantů a vznik Národní fronty. Vycházelo se z faktu, že aktivně v zahraničí vystupovaly pouze čtyři české politické strany .
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš - smlouva se SSSR
Nic tak nebudí emoce jako smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik z 13.prosince 1943.
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš a odboj
22. října 1938 E. Beneš odlétá do Velké Británie, kde ho vítá velvyslanc Jan Masaryk, který ironicky poznamenává, že na příkaz nového ministra zahraničí Františka Chvalkovského musel na vyslanectví odstranit portréty presidentů.
Vladislav Svoboda
II. republika
Jestli bychom se měli jako Češi, Moravané, Slezané za něco stydět, tak by to určitě mělo být období II. republiky. Opět se ukázalo, že ti co nejvíc řvou o vlastenectví jsou povětšinou největší škůdci.
Vladislav Svoboda
Benešův dopis
Většina lidí neznajíc Benešův dopis, ráda prohlašuje, že Edvard Beneš chtěl Hitlerovi tajně předat Sudety. Pravdou je, že E. Beneš nemohl osobně nic nikomu předat. Pouze se snažil skrze Francii podat kompromisní rozumný návrh
Vladislav Svoboda
Sudety před mobilizací
V pátek 23. září 1938 ve 22:30 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Ale co se dělo před ní? 12. března anšlusem bylo Rakousko, rodná země Adolfa Hitlera, přičleněna k Německu.
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš II. díl
Je nutné si uvědomit, že Československo byla jediná demokratická země na východ od Francie (Švýcarska). Byla první demokratickou zemí v Evropě, která v nové ústavě zakotvila, že ženám náleží volební právo.
Vladislav Svoboda
Edvard Beneš
Před sedmdesáti třemi roky zemřel president republiky prof. JUDr. PhDr. Edvard Beneš, o kterém se v rámci módního sebemrskačství v poslední době hodně diskutuje. Proto jsem se rozhodl napsat několik blogů na toto téma.
Vladislav Svoboda
Trikolora chce bránit normální svět
Ale zapomněla, že normální svět se řídí právem, jinak by v něm vládla anarchie a chaos. Podle jejich chování by jim nejspíš vyhovovala anarchie a chaos. Jak jinak si vysvětlit jejich pštrosí jednání.
Vladislav Svoboda
Jakou mám uhlíkovou stopu?
Jsem jako moji předkové (od té doby co slezli ze stromu) všežravec. Měsíčně sním asi čtvrt kila vepřového a tři čtvrtě kila kuřecího a jednou za dva měsíce si udělám hovězí polévku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 272
- Celková karma 12,80
- Průměrná čtenost 1440x