Před několika dny odešel Jiří Paroubek z živého vysílání Českého rozhlasu Plus. Nelíbili se mu otázky týkající se jeho návratu do ČSSD. Zvedl se ze židle se slovy: "Takže na shledanou, pane redaktore." Nebyl to jeho první odchod.
Poprvé odešel už před dlouhými 31 lety, kdy zdrcen rozhodnutím tehdejšího předsedy Československé strany socialistické Bohuslava Kučery, agenta StB od roku 1952 (č.31916), že ne on se stane poslancem Federálního shromáždění, ale někdo úplně jiný. Reagoval jako mnohokrát v pozdějších letech. Ač člen ÚVV ČSS, vystupuje ze strany.
Rok 1989 mu dal novou naději, proto přichází do ČSSD. Hned v dalším roce se stává jejím ústředním tajemníkem. Tehdejší předseda ČSSD Jiří Horák si Jiřího Paroubka oblíbil a snažil se ho protlačit do vedení. Dokonce ho v jeho osobní kampani i finančně podpořil,.jenomže do ČSSD přišel i jiný buldozer - Miloš Zeman. A i když ho Horák všemožně podporoval, Paroubek v souboji o trůn předsedy ČSSD prohrál.
Ale ještě horší, než prohra se Zemanem, byl jeho klesající vliv v ČSSD, který vyvrcholil v roce 1996, kdy v pražských primárkách skončil na nevolitelném místě. Reagoval tak jak byl zvyklý. Práskl dveřmi se slovy, že jsou to politici druhé kategorie, kteří nesahají po kotníky kandidátům z jiných stran.
Ale naštěstí pro Paroubka se potvrdilo - kdo si počká, ten se dočká. A díky opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS byl zvolen (či spíše dosazen) do funkce náměstka primátora hl. města Prahy.Ve své funkci se moc nevyznamenal. Jeho jméno je spojeno s aférou tunelování První městské banky. Jako ekonomický náměstek primátora zbytečně nalil do hroutící se banky přes 300 milionů korun. Pozdržel nákup 72 milionů EUR, čímž město přišlo o dalších asi 140 milionů korun. Ale přesto ve své známé skromnosti prohlásil: "Hlavně díky mně Praha vypadá, jak vypadá. Takový rozvoj tady nebyl od Karla IV." (Respekt srpen 2004) I přes jeho vyhlašované úspěchy, v roce 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu, v roce 2002 byl znovu zvolen do zastupitelstva hl.m Prahy s druhým nejnižším počtem hlasů;.a přestože ho v srpnu 2004 pověřil Stanislav Gross řízením Ministerstva pro místní rozvoj, nepomohlo mu to k zvolení předsedy pražské organizace v lednu 2005.
Ovšem dějí se zázraky. Jedním z nich byl pád Grossovy vlády a nečekané jmenování neoblíbeného Jiřího Paroubka předsedou už třetí vlády ČSSD v jednom volebním období. Svou razancí a snahou ovšem rozhodovat, pokud možno sám, jasně naznačil svým prohlášením: "Ty zákony, které jsou třeba ve prospěch této země, lidu této, země, budeme schvalovat i třeba s komunisty, a kdyby tady spadli Marťani, tak je budu schvalovat třeba s Marťany, budou-li členy Poslanecké sněmovny." (ne že by tam někteří nebyli) Tímto projevem jakoby se vrátil do svého mládí. V únoru 1978 k výročí Vítězného února řekl:"..byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie..."
Týden před volbami v roce 2006 se provalila tzv. Kubiceho zpráva, která se zmiňuje nejenom o Václavovi Kočkovy starším ohledně vraždy Františka Mrázka, ale i o problémech Jiřího Paroubka. Volby dopadly tak jak Jiří Paroubek nepředvídal. Vyhrála ODS o 24 mandátů. Tyto volby měly nejtvrdší a nejšpinavější kampaň, a měrou vrchovatou k tomu přispěl právě Jiří Paroubek, který nedokázal prohru přijmout, a proto vytáhl i svůj oblíbený Únor, když prohlásil: "Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah, srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s tím rozdílem, že hrozí modrá totalita. Pokud by občané uvěřili kampani ODS a jejím experimentům, jsou sami strůjci svého osudu a nelze nic namítat. Pokud volebního vítězství dosáhli nečestně, nemůžeme to v zájmu státu tolerovat."
V té době odchází od své ženy Zuzany a přichází ke slečně Petře Kováčové a proslaví se svým slavným prohlášením na tiskové konferenci v říjnu 2007: "Podívejte se na mně, jestli jsem přišel jako od táboráku, nebo jako člověk, jehož oblečení má nějakou hodnotu. To oblečení něco stojí - boty, šaty, košile (...) Rozhodně o mně se nedá říci, že bych chodil oblečený jako od táboráku. (...) Já vydělávám měsíčně 77 400 korun a nějaké drobné. (...) Já žiji se slečnou Kováčovou a ta má také peníze, a ve dvou se to lépe táhne. (...) Rozdíl mezi 930 tisíci a 190 tisíci je 740 tisíc korun. Pánové nechci se vás dotknout - kdo z vás to má?"
V listopadu 2007 se rozhodl, že vstoupí (to je svým způsobem taky přijití) do sňatku s Petrou Kováčovou.
Oženil se v hotelu Esplanade v Mariánských lázních, kde mu dělal svědka slovenský premiér Robert Fico. Hrdě se bil v prsa, že svoji svatbu zaplatil. Ale pár dní před koncem jeho vlády Vlastimilu Dvořákovi, majiteli hotelu Esplanade i Ambassadoru v Praze, kamarádovi z RAJ, ale především několikanásobnému agentovi StB (reg. č. 16777, reg.č. 136687, reg.č. 36711, II. Správa; reg.ř. 38102, IV. Správa; krycí jméno "Vlastimil") odpustil ministr financí a současný předseda vlády Bohuslav Sobotka 26 milionů korun na daních. Z radosti nad touto dobrou zprávou si Vlastimil Dvořák koupil auto za pouhých 11 milionů korun.
Před volbami v roce 2010 byla ČSSD jasným favoritem, jenže jeho urputná snaha vyhrát násobená arogantním chováním přesvědčivého vítěze způsobila, že ke konci, místo aby ČSSD získávala další voliče, je spíše ztrácela. Přesně to vystihl Ludvík Vaculík, který Jiřímu Paroubkovi napsal: "Vy už nepůsobíte tolik svými myšlenkami, názory a programem, jako svou povahou, která budí odpor a strach."
Výsledek se dostavil. Ač ČSSD vyhrála, tak Jiří Paroubek (vědom si nemožnosti složit koalici) zbaběle rezignoval (odešel) na post předsedy týž den, kdy byly vyhlášeny výsledky. A tak jak je zvyklý - hystericky.
Paroubek poté nejdřív uvažoval, že vstoupí do ČSNS 2005, odnože ČSNS, která chtěla "politicky" pracovat, než skončí konkurz vytunelované historické ČSNS. Jenomže se nějak nepohodl s předsedou ČSNS 2005 a tak se rozhodl za peníze Petra Bendy, muže s nelichotivou pověstí, založit si svou stranu s názvem Národní socialisté-levice 21. století, která od té doby několikrát změnila jméno.
Nejdřív, opět za Bendovy peníze, oblepil republiku bilboardy se svou tváří. Ale přesto pak jeho strana šla od jedné zdrcující porážky ke druhé, až to jeho zbytnělé ego nevydrželo. Nejdříve rezignoval na post předsedy, aby v roce 2016 opustil stranu.
A pak se stalo to co určitě nečekal. On který vždy odcházel a přicházel byl najednou odejit. Opustila ho, s mediálním humbukem, jeho mladá žena Petra. Muselo ho to hodně vzít. Jeho ego dostalo nečekanou ránu a musel se z toho nějak dostat. Proto se rozhodl přijít s neobvyklým cvičením - "Cvičte s Jiřím Paroubkem", které můžeme bez rozpaků nazvat Cvaká, kloktá a polyká.
http://www.playtvak.cz/cvicime-s-jirim-paroubkem.aspx
Možná, že přitom to velmi dynamickém cvičení, ho napadla spásná myšlenka - Spasím ČSSD. Proto opět přichází. A pře odpor vedení strany a jeho pražské organizace ho přijala organizace v Cerhenicích na Kolínsku. I když podle posledního rozhovoru by ho lákala i spolupráce s Babišem. Možná, že tím nenápadně naznačuje Babišovi, že by mohl přijít k němu. Stačí nabídnout dobrou funkci.
Takže teď můžeme čekat, kdy Jiří Paroubek opět bude dramaticky odcházet, protože jeho neuvěřitelně zbytnělé ego mu zcela zatemnilo mozek.
P.S Většina uvedených informací v blogu pochází z knihy Emil Špatný Estébáci, tuneláři, miliardáři a..."druhá" vláda aneb Ukradená, či spíše rozkradená revoluce
