Proč jsem rusofob?

13. 03. 2019 8:28:10
Toto slovo se v poslední době často objevuje u některých autorů v urážlivém smyslu slova. Proto mně nezbývá než se veřejně přiznat a říci: jsem rusofob a nestydím se za to. Proč jsem k tomuto poznání došel, rád vysvětlím.

Jednadvacátého srpna tisíc devět set šedesát osm na mě Rusové stříleli poprvé kolem osmé hodiny ranní u Letenského tunelu. Podruhé o dvě hodiny později v Mánesově ulici u rozhlasu. Naštěstí minuli, jinak bych patřil mezi další obětí jejich okupace.

Druhý den jsem měl opět jeden konflikt; a to na Václavském náměstí u Československé státní banky, kde se mi jeden voják se samopalem, na kterém měl nastrčený bodák, chtěl podívat jestli mám v pořádku střeva. To mi potvrdilo, že má, už od dětství skrytá averze, k čemukoliv ruskému, má své opodstatnění..

A abych si své nabité rusofobství ujasnil, začal jsem si Ruskem blíže zaobírat. Zvláště ve vztahu k mé rodné zemi. Vždyť mě celé dětství vtloukali do hlavy, co všechno ruští mužici vynalezli (všechno) a jak jen díky bolševické revoluci mohl vzniknout náš stát; a jaká je to ohromná země, kde včera znamená dnes a se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.

A jaká je pravda? Němci poslali největšího ruského hrdinu V.I.Lenina vagónem do Ruska. Věděli proč. V.I.Lenin aby upevnil moc bolševiků podepsal s Německem separátní mír a nechal spojence na holičkách. Díky tomu mohli Němci a Rakušané přesunout svá vojska na západní frontu. A naši legionáři? Ty najednou nemohli bojovat za svou vlast a museli si probojovávat přes celou Sibiř, aby se dostali domů.

Naštěstí se hnusní imperialisté z Ameriky přeplavili několik tisíc kilometrů od své vlasti a pomohli spojencům vyhrát Velkou válku. Díky tomu mohl vzniknout jeden stát s prozaickým názvem Československo. Bohužel byl brzy ohrožen rozpínavým Německem, které nesmělo mít armádu a ani zbrojní průmysl. Ale naštěstí měl na východě kamaráda - bolševické Rusko, kde mohlo Německo cvičit své budoucí důstojníky, letce a jiné složky. Nejspíš to byla odměna za jeden ušmudlaný vagón pro Lenina.

Když se Adolf Hitler rval k moci, mohla ho zastavit pouze koalice komunistů a sociálních demokratů. Bohužel se tak nestalo, protože "velký vůdce Stalin" to komunistům zakázal. Asi proto, že měl doma hodně práce s uměle vyvolaným hladomorem na Ukrajině a Velkým terorem, který stál životy několika milionů lidí; a nemohl se věnovat takové podružné záležitosti jako je nástup nacistů k moci.

I Rusové (Sověti) měli své územní požadavky. Proto napadli Finsko; a pro jistotu podepsali pakt s Německem, který Rusku (Sovětům) dával volné ruce ohledně Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska a Rumunska (Bukovina) . Řádně toho využili, a s radosti sledovali jak Hitler útočí na hnusnou imperialistickou západní Evropu. Taky z toho něco měli. Dodávali Hitlerovi co potřeboval. Poslední vlak projel do Německa dvě hodiny před tím než byli sami napadeni.

Najednou prozřeli. A hledali spojence, kde se dalo. Dokonce ze svých gulagů pustili Poláky, Čechy, Slováky a další národy (pokud to přežili), aby jim pomohli bojovat. Nakonec se obrátili i na imperialistického satana Ameriku. A Američané opět, po více jak dvaceti letech, přepluli tisíce kilometrů do Afriky, aby pomohli. Bojovali na dvou frontách, které byli od Ameriky vzdálené tisíce kilometrů. Vyzbrojovali spojence a nakonec i Rusko (Sověty).

Z Afriky přeskočili na Sicílii, pak Normandii a i na Riviéru. Bohužel se zastavili v Plzní a díky tomu jsme spadli do chomoutu Rusů, kteří si do Československa a jinam dosadili své loutkové vlády, které dělaly přesně to, co chtěla Moskva. Následovaly procesy a desítky tisíc mrtvých. A když náhodou někdo nechtěl skákat, jak si oni představovali, Moskva rázně zakročila. V roce 1953 v NDR. V roce 1956 v Maďarsku a Polsku. A v roce 1968 u nás. Následky čtyřiceti let ruského (sovětského) protektorátu pociťujeme do dnes. Zvláště v myšlení některých lidí.

Jak si vážit národa, který si na třetí místo svých historických osobností zvolí masového vraha J.V. Stalina, který přemisťoval, jak chtěl, celé národy a měnil tím národní složení celých oblastí (Krym, Pobaltí).

Mám rád Dostojevského, Pasternaka a další, ale to nic nemění na moje nahlížení na Rusko.

Autor: Vladislav Svoboda | středa 13.3.2019 8:28 | karma článku: 31.66 | přečteno: 956x

Další články blogera

Vladislav Svoboda

Vzkaz panu Okamurovi

"Příjmy se mají danit!" prohlásil šéf SPD Tomio Okamura ke zdanění církevních náhrad. Poté ještě dodal, že má radost, že tento návrh prošel Sněmovnou. Je zajímavé jak často hlasuje Tomio Okamura s komunisty.

25.1.2019 v 13:45 | Karma článku: 31.87 | Přečteno: 834 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Proč má Zeman tak rád Rusko a Čínu?

Miloš Zeman dává často veřejně najevo, že jeho srdce tíhne k Rusku a Číně. Když se nad tím člověk hlouběji zamyslí, dojde k jediné odpovědi. Miloš Zeman spíš než Rusko a Čínu, má rád způsob vládnutí pánů Putina a Si Ťin - pchinga.

22.1.2019 v 10:44 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 1084 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Proč nikdy nemůžu volit Andreje Babiše, a proč jsme stále na východě a ne na západě.

Není pro mě podstatné, že Andrej Babiš utrácí, když ekonomka šlape, aniž by měl na tom nějakou zásluhu. Není první a možná ani poslední. Jiří Paroubek rozhazoval ještě víc. A když přišla krize museli se snižovat platy.

8.1.2019 v 12:59 | Karma článku: 35.66 | Přečteno: 1782 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Miroslav Václavek

Odstraňme sochy sovětských maršálů, nezaslouží si naši úctu

Tak nám zase polili Koněva paní Müllerová, aneb tato slova jako vystřižená ze Švejka skvěle ilustrují existenci jednoho monstra v Praze, vyvedeného v obvyklé póze, tedy v kabátě až na zem, což mne vede k zamyšlení

23.8.2019 v 11:30 | Karma článku: 27.64 | Přečteno: 1139 | Diskuse

Petr Štrompf

Česká politická humoreska a občan jako obtížný hmyz

Hezky jsme to v té politice dopracovali. Ten, kdo si myslí, že se nám svět směje, tak se mýlí. Svět se nám nesměje, protože se o nás nezajímá. Což je horší, než kdyby se chtěl uřehtat.

23.8.2019 v 9:20 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 304 | Diskuse

Jan Dvořák

Lidem z kultury je zapotřebí pokorně naslouchat

„Co tady zase děláte, člověče?!“ obořil se muž za ředitelským stolem na postaršího, slušně oblečeného kultivovaného pána s kravatou, který po zaklepání vstoupil do místnosti a s milým výrazem pozdravil.

23.8.2019 v 8:37 | Karma článku: 21.34 | Přečteno: 491 | Diskuse

Martin Braun

Svou vlast odhazuji v dál... s těžkým srdcem ale rád

K tomuto blogu mne inspiroval pan Přemysl Čech svou zpovědí a také v diskusi jedna paní, co jeho blog okomentovala. Řekl jsem si, že nebude na škodu jiný pohled.

23.8.2019 v 5:48 | Karma článku: 23.41 | Přečteno: 787 | Diskuse

David Wiltsch

V Rusku to zas pěkně bouchá

Jak už to tak bývá, v Rusku čas od času něco bouchne. Tu muniční sklad, tam zbrojovka či někdo někoho obuškem po hlavě na demonstraci za svobodné volby. Jak se holt říká, Rusko není jen země, ale především rázovitý životní styl.

22.8.2019 v 15:31 | Karma článku: 22.30 | Přečteno: 449 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1464
Důchodce, občas si přivydělávající v komparsu. Člen ČSNS. Snažím se nemít stádní názory a řídit se heslem: Důvěřuj,ale prověřuj!

Najdete na iDNES.cz