Nutno podotknout, že tato oblast Besarábie, nepřestala rusáka zajímat ani dnes. Pozorovatelé o ni mají v poslední době vážné obavy a její obyvatelé se bojí, že se válka rozšíří až k nim. Besarábie má velký strategický význam, zejména kdyby se Rusové rozhodli prorazit pozemní koridor na Krym a obsadit bývalé "Novorusko". Besarábii obklopuje Černé moře, řeka Dunaj a Moldavská republika a na severu leží proruské odštěpenecké území Moldavska Podněstří.

Hovořilo se dokonce i o možných vůdcích, mezi nimiž byli, jak jinak, bývalí sovětští armádní důstojníci z Bolgradu, kde žijí většinou etničtí Bulhaři. Pokračující válka na Donbase však nadšení pro separatismus hodně utlumila. Proruští vůdci utekli a oportunističtí politikové podpořili jednotu Ukrajiny.

Ono to není tak jednoduché. Stalin si přál světovou válku, protože podle Marxe jedině světová válka přinese vítězství prolitariátu a komunismu. Podepsal pakt s Hitlerem jenom proto, že čekal, až se německá vojska vyčerpají v boji a pak zasáhnou sovětská vojska. Nepočítal s tím, že Francie tak rychle padne, ale stále věřil, že Hitler nezahájí válku na dvou frontách. Věděl, že ropu Německo bere v Rumunsku. V případě napadení Německa stačilo obsadit ropná pole v Rumunsku a Německo bude mít potíže s pohonými hmotami. Proto roku 1940 obsadil Severní Bukovinu a Besarábii. Tím se přiblíbližil k ropným polím. Hitlera dopisem chácholil, že se nic neděje, že obsazení tohoto území bylo zbezpečnostních důvodů. Podle historiků to bylo důvodem, proč Německo zahájilo s SSSR válku . Němců docvaklo, že Stalin je připraven vtrhnout do Německa.

Ten rychlý pád Francie mu plány zcela překazil, v podstatě přešlapoval na místě, což byl jeden z důvodů jeho počáteční nerozhodnosti.

Zasloužená karma, tohle je třeba si připomínat.

Copak, nebude žádná relativizace typu. že by se Rumuni měli zamyslet, jestli dělali všechno dobře, jestli se zkoušeli domluvit.... jako na náš účet pod článkem pana Větvičky o Mnichovu?

Diky za pekny clanek.

to je mimochodem zajimave v ceske historicke pameti, Cesi maji vetsinou za to ze byli "jedini co preventivne kapitulovali" a jako stat nebojovali.

Ve skutecnosti nebojovalo a kapitulovaloi v situaci podobne ultimatum a Mnichovu rada dalsich statu: Estonsko, Litva,Lotyssko, Rumunsko, a bez odporu se nechalo obsadit i Dansko (resp. "valka" mela asi 10 mrtvych, coz je mene nez u nas stret u tech kasaren na ostravsku v breznu 1939)

jeste pripominam autorovi ze zapomel dat nacasovani tohoto Rumunskeho Mnichova do sirsiho kontextu udalosti druhe svetove valky:

probihalo to v druhe pulce cervna 1940.

Ctrnact dni pred tim zahajil Hitler utok na Belgii, Nizozemsko a Francii.

Paralelne s rumunskym ultimatem Stalin firmalne pripojil tri pobaltske staty k SSSR.

Tedy bylo to na Vychode projevem koordinace akci s Hitlerem: Hitler utoci v Zapadni Evrope, Stalin ve Vychodni ve stejny cas

Jen pro upřesnění - oblast Besarábie byla v letech 1873-1918 ruskou gubernií (předtím, od roku 1812 ruskou správní oblastí) a Bukovina byla součástí R-U/ Předlitavska (1775-1849 jako část Haliče a 1849-1918 jako korunní země).